Na chvíli to zkusme. Zkusme si odmyslet od projektu elektronických zdravotních knížek IZIP všechny pochybnosti, všechna podezření z podivného obchodu a všechny dohady o možném tunelu. Pokud odhrneme tuhle hromadu zatím nejasných momentů, spatříme tři jiné, základní.

A ty jsou pro pacienty neméně důležité.

První: Je naprosto zřejmé, že se dřív nebo později všechny naše zdravotní záznamy na internet přesunou. Když už tam máme své peníze a účty, budeme tam mít i zdravotní karty. Je to rychlé a efektivní. Pojišťovny si prostřednictvím e-karet snáze ohlídají, čím nás různí lékaři léčí, jaké pilulky polykáme, kolik vyšetření jsme absolvovali. Ušetří se peníze, což je zejména v krizových finančních situacích dobré. Papírové karty v šuplících ordinací nemají do budoucna šanci.

Druhý: Má-li tohle hospodárné řešení fungovat,musí do pacientských karet zapisovat všichni lékaři všechny své léčebné kroky a zákroky. Jinak to nemá cenu. Pojišťovna nebo ještě lépe všechny pojišťovny by měly smlouvy s lékaři účastí v elektronickém systému podmínit: Chceš smlouvu na veřejné peníze? Tak zapisuj do e-karty, díky ní bude víc peněz a lepší kontrola. Naopak pacienti by nuceni být neměli. Pokud se však zapojíš, vážený kliente, získáš od nás cosi navíc – třeba zdarma očkování, slevu na budoucí nadstandard.

Třetí: Správní rada největší pojišťovny VZP právě teď prověřuje výhodnost a regulérnost projektu IZIP. Ano, hlídá zájmy a peníze klientů pojišťovny. Jenže ta rada je prošpikovaná aktivními politiky. A to je velký omyl. Cožpak můžeme brát slovo politiků vyslovené v médiích na téma životaschopnosti IZIP jako slovo boží? Není náhodou „cinknuté“ stranickými zájmy a rivalitou? Kdyby nebylo, byli bychom svědky zázračné výjimky v českém prostředí – a to je představa jako vystřižená z virtuálního světa.