Již několik týdnů jsem na těchto stránkách vydržel být vážný a snažil jsem se co neodpovědněji vyjadřovat hlubokomyslné politické úvahy. Dovolte mi proto tentokrát začít trochu odlehčeným tónem. Cirkus jako součást evropské kultury je skutečně název jedné ze zpráv, která se projednává na tomto plenárním zasedání ve Štrasburku, i když hlasováno o ní bude až za dva týdny na příštím plenárním zasedání v Bruselu. Pojednání o nových výzvách pro cirkus jako součást evropské kultury je jeden z typicky evropských produktů, který byl na začátku jistě spuštěn bohulibou myšlenkou. Předkladatelé zprávy by jistě zdůvodnili nutnost společného přístupu k této formě zábavy či kultury. Z pohledu prostého občana projednávání takové záležitosti vypadá stejně absurdně, jako již v dřívějších příspěvcích zmiňovaná ochrana evropské rezavé veverky před expanzí veverky šedé, americké.

Kromě takové úsměvné materie se Evropský parlament tento týden zabývá i vážnějšími věcmi. Jedna z nich je zpráva o sjednocení společné azylové politiky. Téma vyvolává hned několik filozofických otázek. Na jedné straně se zdá být logické, aby „Pevnost Evropa“ měla jednotná pravidla pro „přelezení zdi a dostání se dovnitř“, na druhou stranu víme, že existuje Evropa dvojího řádu. Stále se totiž dělíme na tzv. Schengenskou Evropu, která hranice nevlastní, a na tu druhou, kam patří i Česká republika a z těch starších zemí např. Velká Británie, kde jsou hranice stále fungující bariérou nekontrolovaného pohybu.

Najít za této situace jednotný názor může být poněkud složité. Pokud nejsme v Schengenském prostoru a pro překročení hranic do Německé spolkové republiky je vyžadována identifikace cestujícího, pak je dost obtížně zdůvodnitelné, proč má naše imigrační politika podléhat stejným pravidlům, jako je ta německá nebo francouzská. Můžeme to považovat za další průlom do suverenity národního státu a hlavně za obchvat či objížďku ke společné zahraniční politice v situaci, kdy Evropská ústava nebyla přijata. Domnívám, že Evropská unie bude mít v budoucnu jednu společnou imigrační politiku, pro mě osobně je však nutnou podmínkou vstup naší země do Schengenu.