O víkendu proběhlo ve Španělsku vůbec první referendum o přijetí euroústavy (v některých státech vyslovily souhlas s euroústavou národní parlamenty). Hlasování dopadlo podle očekávání – více než 70 procent Španělů, kteří přišli volit, se rozhodlo euroústavu podpořit. Účast v referendu dosáhla uspokojivých 42 procent.

Evropští federalisté tedy mají na první pohled důvody k oslavám. Výsledky španělského hlasování však ještě v žádném případě nenaznačují, jak dopadnou nadcházející lidová hlasování o euroústavě v dalších členských státech. Španělé mají totiž k podpoře tohoto dokumentu od začátku jasné a specifické důvody. Právě Španělsko patřilo v minulosti k zemím, které na členství v EU nejvíce vydělaly, když mohlo jako jeden z nejchudších států v EU čerpat po mnoho let dotace z evropské kapsy. V současnosti je však situace jiná. Španělsko je ekonomicky rozvinutý a vyspělý stát a v případě žádostí o dotace mu z pochopitelných důvodů konkurují chudší státy z řad nových členů EU. Zatímco tedy Španělsko doposud těžilo ze své chudoby, nezbývá mu nyní nic jiného, než začít těžit ze své síly. Jako velká a lidnatá země má Španělsko významný zájem na tom, aby mělo v EU zajištěno silné postavení a bylo vyloučeno, aby byly obcházeny názory jeho politických zástupců. Pro současné Španělsko je výhodná centralizovaná Evropská unie, v níž bude platit princip většinového hlasování. Tedy přesně to, s čím počítá evropská ústava.

V příštích týdnech bude zajímavé sledovat, jak proběhnou referenda v dalších členských státech EU, zejména pak ve Francii a Velké Británii. Právě tady totiž podpora euroústavě podle průzkumů veřejného mínění rychle klesá. Ti, kteří tvrdí, že Česká republika musí euroústavu přijmout, by se možná měli začít ptát, co se stane v případě, že budou Francouzi a Britové hlasovat proti.