Praha, 1. května 2006

Vážení přátelé, bratři a sestry!

Nesmírně si vážím toho, že mohu Vás a právě Vás pozdravit v tento den! Pozdravit z místa, které mělo pro většinu národa v minulosti trpkou příchuť zvůle, či alespoň hořké komedie. Dnes patří Letná politickým vězňům!!!!
Chtěl bych se hluboce sklonit před Vámi všemi, kteří v dobách komunistické zvůle měli odvahu nést hlavu vztyčenou a stát se tak příkladem pro ostatní. Je krátce před volbami, ve kterých půjde o mnohé. Poprvé od listopadu 89 hrozí nástup komunistů opět k moci a i současná vládnoucí garnitura se neštítí používat totalitní praktiky a zastrašovat své politické odpůrce. Věřte, že vím, o čem mluvím! Vy jste ale svědomí tohoto národa! Je to výzva pro nás pro všechny. Víme, že zapomínaná historie má tendenci se opakovat! Snažně Vás všechny prosím, nedopusťme to!

Nestojím tu před Vámi pouze jako místopředseda Evropského parlamentu za Českou republiku, ale hlavně jako syn politického vězně. Moji rodiče jsou zde mezi Vámi. Jestli jsem něco v Bruselu pochopil, pak to, že souboj o demokratické směřování naší země si musíme vyhrát sami. Nevěřme, že přijde osvícený evropský státník, který nás před zvůlí ochrání. Svému otci vděčím za to, že jsem v životě ani na vteřinu neuvěřil totalitní zvůli. Vděčím mu za to, že moje kroky v životě i politice jsou jako jeho, jako Vaše a vždy budu usilovat o život v demokracii, bez pronásledování a uranových dolů. Vážení přátelé, děkuji, že jste Letenskou pláň vysvobodili z komunistického područí a přeji krásný den.