Skupina Evropských konzervativců a reformistů (EKR), v níž pracují i  čeští europoslanci za ODS, navrhne na plenárním zasedání Evropského  parlamentu (EP) sloučení dvou zářijových zasedání ve Štrasburku do  jednoho. Pozměňovací návrh se bude týkat kalendáře EP na rok 2011 a není  vyloučeno, že se v europarlamentu dočká široké podpory. Občanští  demokraté se také otevřeným dopisem obracejí na ostatní české  eurposlance s žádostí o podporu návrhu. „Evropský parlament každý rok vyhodí z okna asi 200 – 250 milionů  eur, aby mohl dvanáctkrát zasedat ve Štrasburku. Návrhu na zrušení  tohoto nesmyslu byla v minulosti celá řada. Protože jsme ale realisté,  snažíme se zrušit alespoň jedno zbytečné zasedání v září. I tak bychom  ušetřili daňovým poplatníkům půl miliardy korun – přesně tolik totiž  jeden přesun do Štrasburku stojí,“ Říká europoslanec Jan Zahradil. Vzhledem k tomu, jak módní je přepočítávat vše na emise CO2, je  potřeba zdůraznit ještě dvě čísla: dvanáct zasedání ve Štrasburku  znamená 18 900 milionu tun CO2, a jeden přesun celého úřednického  aparátu vyprodukuje tolik emisí jako 13 000 transatlantických letu.  „Některé země a poslanci kvůli CO2 rádi šikanují evropské podnikatele,  ale plýtvání a zbytečných emisí na své straně si nevšímají,“ dodává člen  výboru pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák. Pro každoměsíční přesun tisíců poslanců a úředníků mezi Lucemburkem,  Bruselem a Štrasburkem skutečně neexistuje jediný racionální argument.  Přesto stojí v základních smlouvách společenství, že oficiální sídlo  Evropského parlamentu je právě ve Štrasburku. Jeho umístění na francouzsko-německé hranici bývá také vnímáno jako  symbol usmíření obou státu. „Slyšel jsem jednou bavorského europoslance  Bernda Posselta na podporu        Štrasburku říkat, že hodnota symbolu se nedá  vyjádřit penězi. To je ve světle současných problému Řecka a německých  reakcí obzvlášť pikantní,“ říká Jan Zahradil a dodává. „Jedním z  hlavních cílu ODS a skupiny EKR je šetřit peníze daňových poplatníku. Pokud se nám podaří jedno zasedání zrušit, úspora bude značná a možná  objevíme vůli o nesmyslném plýtvání dále jednat.“