S europoslancem Miroslavem Ouzkým o tom, co se peče v Bruselu, a zda to máme možnost ovlivnit Praha – Debaty o klimatu na unijní půdě jsou pro průměrného Čecha nezajímavou úředničinou. Jenomže podle europoslance Miroslava Ouzkého v nich jde o hodně. Například o to, zda vyhrají přísné ekologické normy, které sníží výrobu a zdraží všechno možné, nebo zda se půjde cestou zdravého rozumu.

* Prezident Klaus varoval ve svém projevu v parlamentu české poslance, aby nebyli „převodní pákou“ evropských regulí. Jaké možnosti ale mají, aby ovlivňovali Brusel?

Členské země mají stále, i po přijetí Lisabonské smlouvy, tu největší páku v ruce přes Evropskou radu. Normy sice vznikají v komisi a předkládají se europoslancům ke schválení, ale zároveň vždycky paralelně vzniká návrh rady. Takže rada bývá brzdou v rozletu a lidové tvořivosti Evropského parlamentu (EP).

* Ovšem v Evropské radě jsou ministři a šéfové jednotlivých vlád: obracel se tedy prezident Klaus ve skutečnosti na českou vládu?

V tomto případě pan prezident zřejmě reagoval na nově vzniklé pravomoci z Lisabonské smlouvy ovlivňovat evropskou agendu ze strany parlamentů jednotlivých členských zemí tak, že se k těm normám dopředu vyjádří. A on tím zřejmě vyzýval poslance, aby normy jen bezhlavě nepřijímali, ale když tu možnost mají, aby se je snažili nasamémpočátku ovlivnit.

* Ale i kdyby to dělali, tak pak stejně musí čeští europoslanci v parlamentu i čeští vládní představitelé v radě hledat spojence, aby se jim to podařilo prosadit.

Ano, určitě. Práce na tom evropském kolbišti je o vyjednávání. Nejlepší jsou pro nás přirození spojenci, se kterými máme společné zájmy. Jestliže jde třeba o chemický průmysl, tam jsou pro nás takovými spojenci Němci, protože náš a jejich průmysl má stejnou historickou bázi. V minerálních vodách jsou takoví přirození spojenci třeba Rakušané, ale už ne Italové nebo Francouzi, kteří je skoro nemají. A tak by se dalo pokračovat.

* Existují tedy vůbec nějaké příklady, kdy se nám povedlo něco ovlivnit?

Určitě se něco povedlo a povedlo se to i mně, zvlášť když jsem byl předseda výboru europarlamentu pro životní prostředí. Tam byla nadstandardní možnost ovlivňovat evropskou legislativu, protože předseda daného výboru rozhoduje o přípustnosti a nepřípustnosti pozměňovacích návrhů a účastní se vyjednávání s radou a komisí, tzv. trialogu.

* Jak jste ale pomohl ČR konkrétně?

Ta role je diplomatická a obtížná a dá se těžko říct, ano, takhle konkrétně jsem pomohl českým občanům. Ale například v případě klimatického balíčku byla moje snaha řešit tuto legislativu z pohledu české energetiky, aby země, jejichž energetika je založena na uhlí, měly jiné postavení než země, jejichž energetika je založena na zemním plynu. Což ale nebyl jenom problém náš. To jsou věci, které se podařily, a považuju je za osobní úspěch.

* Ale to se asi podařil husarský kousek, protože zdejší velcí producenti elektřiny, pokud ji vyrábějí z fosilních paliv a přimísí do toho biomasu, tak se jim to pak počítá jako čistý zdroj a dostanou zelené bonusy!

Co se týče podpory obnovitelných zdrojů, množství pokroucených norem a zákonů v oblasti energetiky je pro mě noční můrou. Ať jde o biopaliva nebo fotovoltaiku. To jsou věci, které vznikají ze svatého nadšení v komisi, většinou se k tomu přidají ještě ambice v EP, a výsledkem je, že když letíte nad Českem, zjistíte, že všechna pole jsou žlutá, a když projíždíte krajinou, vidíte, že fotovoltaické elektrárny rostou jak houby po dešti.

* Takže s tím nesouhlasíte?

Já zdůrazňuji, že se českým podnikatelům nedivím. Být na jejich místě, tak bych byl jistě jeden z těch, kdo by při normách, schválených v Bruselu a opepřených v naší sněmovně, také šel do takového projektu. Ale nepovažuji to za správné. Myslím, že ČR není prostředím, které je pro fotovoltaiku tak přirozené jako například jižní Evropa. Co je horší, zvýhodňuje to jistou část produkce elektrické energie, a doplácíme na to všichni.

* Ale vy jste v grémiu ODS, tak proč jste se nezasazoval o to, aby to zákonodárci, když už bylo jasné, že rozmach fotovoltaiky zdraží energii, tak aby to stopli dřív?

Tady musím hájit ODS, protože v parlamentě nikdo z ODS nezvedl pro fotovoltaiku ruku. Navíc i to omezení, které zavírá vrata k 31. prosinci, není omezení legislativní, ale přišlo ze strany České přenosové soustavy (ČEPS), a příslušné orgány, když zjistily, že nastává velký problém, tak stanovily hranici. Ale musely zohlednit všechny přihlášené projekty, aby dostaly šanci na realizaci. Stálo by za to podívat se, jak ta rozprava tenkrát pobíhala a kdo už tehdy upozorňoval na to, že to povede k zátěži pro občana.

* Ovšem zdejší podpora je zřejmě v relaci k okolním zemím tak velká, že to tady zmutovalo. Je to vítězství lobbistů?

Ne. Podpora je velká všude. Problém je v tom, že s našimi cenami pozemků a se zdejšími vstupními investicemi je to tady lepší byznys.

* Mluvil jste o zdejších žlutých lánech: Tady jsou celkem asi 3 miliony obhospodařovaných hektarů. Z toho ale na produkci potravin kvůli soběstačnosti bychom jich potřebovali jen dva miliony. Takže ten milion se obhospodařuje proto, aby zemědělci měli co dělat?

Ano, máte plně pravdu. Tak jako jsem říkal o podnikatelích ve fotovoltaice, že bych se choval stejně, tak zrovna tak tržně se chovají zemědělci, kteří vědí, že mají v rámci EU nastavené limity. To znamená, že kdyby chtěli pěstovat třeba cukrovku, tak ji nebudou moci vyvézt. A najednou se objevila komodita, která není omezená a ještě je subvencovaná, řepka olejka. No to bych ji taky pěstoval!

* Ovšem o těchto subvencích už se v Bruselu diskutuje, nebo ne?

Problémy nastaly při biopalivech 1. generace, když se začalo zkoumat, jak vypadá ta tzv. uhlíková stopa. To znamená, kolik CO2 se dostane do ovzduší, když se spálí litr nafty a litr bionafty, ovšem když se i započítá, kolik CO2 unikne při výrobě bionafty. A přitom se zjišťuje, že to zdaleka není tak výhodné. Proto už se hovoří o biopalivech druhé generace, ale podmínky pro tu první byly nastaveny tak radikálně, že dneska ochránci přírody běhají a pláčí, že rozmanitost druhů vČRklesá.

* Ovšem až se přestane pěstovat řepka, tak se začne s něčím jiným, s energetickými plodinami, které se dají použít na biomasu v elektrárnách, až dojde v lese dřevo?

Ano, to je tzv. štěpka. Pak ale zase běhají výrobci papíru, že se jim zdražil produkt, protože z toho všichni dělají subvencovanou štěpku na biomasu pro energetiku. Proto jsem toho názoru, že ta ambiciózní představa dvaceti procent energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 při dvacetiprocentním snížení emisí je v případě většiny evropských zemí nesplnitelná. Limity obnovitelných zdrojů pro ČR jsou někde u 14 procent.

* Ochránci životního prostředí ovšem tvrdí, že nejlepší energie je ta, která se vůbec nemusí vyrábět, protože se ušetří. Tím směrem jde i nahrazování tradičních žárovek na evropském trhu zářivkami. Proč jste proti tomu?

Výhrad mám několik. Předně občanovi téměř desetinásobně zdražujeme žárovku. Výrobou úsporných žárovek zatěžujeme životní prostředí, protože se přitom používají těžké kovy. A jsou tam i zdravotní rizika. Kromě toho vše ukazuje, že úsporné žárovky nutí lidi nešetřit, protože se častějším zhasínáním opotřebovávají. A také žárovky tu energii navíc vydávají ve formě tepla, takže když ušetříte energii za zářivky, musíte přidat na topení.

* Vy doma nemáte zářivky?

Já je doma používám, ale byl bych rád, kdyby se každý mohl rozhodnout sám. Kdyby si mohl říct, tady se mi hodí klasická, tady svítím na chodbě stejně trvale, tak si semdámzářivku.

* Co vám vadilo ještě?

Že u nás o tom neproběhla veřejná diskuse jako například v Německu nebo v Británii. Jámámvždycky problém, že když se něco takového objeví, tak mám tendenci zavolat do médií a říct, že za rok bude platit nějaká norma. Ale není šance to prosadit. Teprve vždycky až po tom roce se rozezvoní telefon a řekne se, co vy jste to tam před rokem a půl zase schválili. A objeví se obrovské titulky, že třeba Brusel zakázal rtuťové teploměry. To se v jiných zemích neděje.

* Co jste ale vy udělal pro to, aby se to v médiích objevilo?

Snaha tohle médiím prodat byla jasná. Sledoval jsem i německou debatu, kde to končilo televizními diskusemi. Ale já většinou neskládám zbraně a tu věc, kterou se snažím prodat, tak o ní stejně napíšu, a pověsím ji na své webové stránky. Tam to může každý vidět, stačí si ty webové stránky projít.

* Co se v Bruselu peče teď? Co se objeví za rok?

Když vezmu téma nejsilnější, tak to se může občanům sice zdát odtažité, ale je to, a já si dovolím to slovo, to klimatické šílenství. V současné době ve výboru probíhá příprava na další konferenci o klimatických změnách, a jestli se členské státy dohodnou na té krajní pozici, tak bez ohledu na to, co udělají ostatní země světa, si zvýšíme závazky do roku 2020 z 20 na 30 procent. Tím ukážeme světu, jak to myslíme vážně. Jestli k tomu dojde, pocítí to každý občan této země.

* Jak?

Všechno bude dražší. Bude se toho tady méně vyrábět, bude se toho muset více dovážet. Výrobky z Číny, která si takové servítky brát nebude přesto, že je dneska myslím už největším znečišťovatelem, že už předstihla USA. Zhorší se zaměstnanost. Nechci vyvolávat duchy, ale oživení průmyslu nebude možné čekat, pokud bude ten ambiciózní cíl schválen.