V tomto týdnu se na plenárním zasedání Evropského parlamentu bude hlasovat hned o několika významných zprávách. Mezi ty nejvíc diskutované patří také tři zprávy týkající se přípravků na ochranu rostlin. Ačkoliv jsou tyto zprávy projednávány a hlasovány společně, každá z nich má jiný právní základ. Irena Belohorská je zpravodajkou tzv. zprávy z vlastního podnětu a tato zpráva se zabývá dlouhodobým výhledem a řekněme, že formuluje představu o strategii využívání pesticidů v budoucnu. Poslankyně Klass je zpravodajkou návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů. Poslední a asi nejzávažnější projednávanou normou je zpráva z Komise o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, která se zejména zabývá obchodováním s pesticidy, jejich dovozem a používáním.

Téma pesticidů je v Evropském parlamentu velmi kontroverzně vnímáno a poslanci – a to nejen poslanci z výboru pro životní prostředí – na něm strávili mnoho hodin debat. Už sám fakt, že byl sveden velký souboj mezi výborem zemědělským, pro vnitřní trh a výborem pro životní prostředí o to, který z nich bude výborem hlavním, svědčí o velkém zájmu o tuto problematiku. Výbor pro životní prostředí byl nakonec zvolen výborem hlavním a další dva zmíněné výbory projednávaly tuto zprávu v režimu tzv. zesílené spolupráce.

Je nutno říci, že z těchto tří zpráv je větší část prakticky nekonfliktní. Vlastně celá zpráva Belohorská, Klass a polovina zprávy Breyer pojednávající o vzájemném uznávání testů pesticidů, o jejich volném obchodování, nákupu, prodeji a skladování. Velmi konfliktní je ovšem druhá polovina poslední zmíněné zprávy, která upravuje využití pesticidů a jejich praktické použití. Během projednávání ve výborech se jako místa největších názorových střetů ukázala následující témata: povinná informovanost, ochranné zóny, zákaz použití pesticidů v obydlených oblastech, zdanění užití pesticidů a povinnost postupného snižování pesticidů.

Opět se ukázalo, jak těžké je vytvořit jednotnou legislativu při současném respektování odlišností jednotlivých zemí. Např. ochranné zóny kolem vodních toků by ve svém důsledku likvidovaly zemědělství v Holandsku, zákaz použití pesticidů v obytných oblastech by výrazně postihlo sportoviště, fotbalová a golfová hřiště, negativní vliv by zřejmě byl na některé vinice či městské parky. Někomu může připadat obava o sportoviště či golfová hřiště přehnaná, když si ale představíme, kolik lidí se sportu věnuje, kolik máme v Evropě fotbalistů a golfistů dohromady, tak si myslím, že i v této oblasti by byl výsledný dopad na občany Evropy velmi výrazný.