Česko stále vidí svoji budoucnost v atomu. Nastal čas přehodnotit názor?
Patronem rubriky je KPMG Česká republika
Miroslav Ouzký, poslanec Evropského parlamentu, ODS
PRO Češi zůstávají i po vlně negativních zpráv z japonské Fukušimy nohama na zemi a jadernou energetiku podporují. Jak se k problematice nestavět, ukazuje naopak Německo.
Je to přesně ten případ, kdy politika silně převážila nad odborností.
Pokud se Němci rozhodli elektřinu dovážet, buďme připraveni jim ji prodávat. Ekologové v této otázce často poukazují na vysoké procento české elektřiny, kterou vyvážíme.
Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která si to může dovolit. Ostatní si tento luxus již dopřát nemohou. Pozornost totiž primárně obrátili k obnovitelným zdrojům energie a od jádra se odvrátili. Nechtějí si připustit, že obnovitelné zdroje jsou pouze vhodný doplněk energetického mixu, ale stavět energetickou bezpečnost jen na nich nelze.
Příkladem budiž Rakušané. Pokud bychom odečetli energii vyrobenou v jejich hydro- a přečerpávacích elektrárnách, pro které má Rakousko výjimečně vhodné podmínky, zjistíme, že z obnovitelných zdrojů dokážou vyrábět jen čtyři procenta energie z větru a slunce a asi pět procent spalováním biomasy (dle dostupných údajů roku 2008). Rakousko je každoročně v energetickém defi citu a elektřinu nakupuje od okolních států, především v Německu. A přiznejme si to, nepohrdne ani jadernou elektřinou z ČR. Není to důkaz, že obnovitelné zdroje energie nemohou být v této době primárním zdrojem energie?
Polostátní ČEZ vyrábí energii a přebytky prodává v zahraničí, což slouží jako jeden z argumentů protijaderné lobby u nás. Za rok 2010 se jednalo o 19 procent vyrobené energie, což nás řadí mezi největší evropské vývozce této komodity. Ekologická hnutí tak vysoký export pravidelně kritizují s poukazem na to, že spotřebitel z toho nemá žádnou výhodu v podobě levnější elektřiny. To je však úsměvné – jsou snad škodovky v tuzemsku levnější, protože je exportujeme?
Spotřeba energií ve světě je enormní a stále roste. Kromě hledání energetických úspor se musí také počítat s významnými výpadky v energetickém mixu. Je třeba hledat racionální, ne ideologická řešení. Pokud nebudeme respektovat ekonomické možnosti, které promítneme i do budoucích scénářů, pak se může stát, že opravdu dojde k horším situacím, než je zdražení elektřiny. Cesta bez jaderných elektráren by nám více vzala, než přinesla.
Cesta bez jaderných elektráren by nám více vzala, než přinesla
Ondřej Liška, předseda Strany zelených
PROTI Jaderná energetika není v tržním prostředí dlouhodobě životaschopná. Podle společnosti British Energy, provozující osm jaderných elektráren, není stavba nových reaktorů bez státních dotací, které jsou ovšem v EU zakázány, z ekonomických důvodů proveditelená. Energetickou společnost lze těžko obviňovat ze zeleného fundamentalismu. Stavba dvou reaktorů v Temelíně, jak ji plánuje ČEZ, vyjde podle loňských nabídek firem ve Velké Británii až na 350 miliard korun. Je jasné, že Fukušima jadernou energetiku dále zdraží kvůli opatřením na posílení jaderné bezpečnosti. Taková investice se projeví i ve státním rozpočtu – ČEZ nebude moci státu odvádět miliardy z daně ze zisku ani dividendy. Do ceny jaderné energie u nás nejsou započteny ekologické škody, které tu vznikly těžbou a zpracováním uranu, stejně jako není započítána reálná cena za nutnou výstavbu a provoz konečného úložiště vyhořelého paliva. V ceně atomové energie také nejsou započítány reálné náklady za pojištění škod pro případ havárie. Kromě obrovské investice si je třeba uvědomit, že životnost nových reaktorů se odhaduje pouze na šedesát let. Budeme ale mít v této době stále dostatek uranu? A nebylo by strategičtější vložit sumu, kterou chce vláda investovat do jádra, do rozvoje dlouhodobě udržitelných obnovitelných zdrojů energie, do podpory inovací, energetických úspor a energetické nezávislosti? A nebude cena elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak o tom svědčí stále zpřesňované výpočty, do deseti let levnější než cena elektřiny jaderné? Nové reaktory navíc vůbec nepotřebujeme, neboť patříme mezi největší evropské exportéry elektřiny a jednu z elektráren bychom mohli ihned vypnout. Podpora jádra se navíc neslučuje s pojmem energetická nezávislost. Ani dnes česká těžba uranu nepokryje spotřebu reaktorů v Dukovanech a Temelíně, nehledě na důležitý fakt, že jej nedokážeme obohatit a vyrobit jaderné palivo. Také proto si jaderná energetika nezaslouží ani renesanci, ani resuscitaci a budoucnost už z ekonomických důvodů zkrátka nemá.
Jaderná energetika si nezaslouží ani renesanci, ani resuscitaci