Nejprve mi dovolte zdůraznit, že jsem spokojen s výsledkem zprávy tak, jak ve finále prošla Evropským parlamentem. Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o konečnou podobu legislativy. Zpráva jde do druhého čtení a její konečný výsledek záleží na výstupu z takzvaného trialogu dohadování mezi Radou (tedy členskými státy), Komisí (původní předkladatel) a Evropským parlamentem.

Mediální reakce jsou dvojí – z jedné strany jsem jako zpravodaj obviňován ze snahy o likvidaci evropského automobilového průmyslu a z druhé strany napadán za nedostatečně ambiciózní návrh a z přehnané ochrany automobilového průmyslu. Tyto reakce ve mně paradoxně vyvolávají pocit uspokojení a dojem, že se mi podařilo navrhnout zprávu ve skutečné kompromisní podobě mezi představami a požadavky Komise a členských států na straně jedné, na straně druhé nevládních organizací a na třetí straně požadavků automobilového průmyslu.

To, co v mém vyjádření mělo zaznít zřejmě úplně na začátku je, že plně souhlasím se studiemi Světové zdravotnické organizace, které tvrdí, že trvalý hluk, na kterém se doprava podílí nebývalou měrou, má negativní vliv na naše zdraví, zvyšuje počet kardiovaskulárních onemocnění, má vliv na některé formy diabetu a na spoustu duševních onemocnění.

Na začátku jsem navrhoval pojmout celou zprávu šířeji, protože hluk z dopravy je komplexní pojem, který v sobě zahrnuje nejenom hluk z motorů, motorových vozidel, ale také hluk aerodynamický, hluk způsobený kvalitou pneumatik a nebo hluk způsobený kvalitou vozovky. Zpráva se ve výsledku soustředí maximálně na hluk způsobený motory, ostatní faktory zmiňuje pouze okrajově. Zároveň na doporučení některých výborů Evropského parlamentu byla ke zprávě přidána úprava tzv. bezhlučných vozidel, kam patří např. elektromobily nebo hybridní vozidla. U nich je navrženo, aby tato vozidla byla opatřena generátorem umělého zvuku, podobného zvuku automobilu. Jedná se o ochranu slepých nebo špatně vidících chodců.