Jeden z bodů projednávaných na výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bylo v minulém týdnu nařízení o používání některých nebezpečných chemických látek. V tomto konkrétním případě, o kterém chci dnes psát, se jednalo o perfluoroktansulfonátovou látku, která je v současné době používána k odstraňování starých nátěrů.

Zpravodajem této – pro většinu občanů Evropy bezvýznamné – zprávy byl švédský poslanec z frakce zelených, Carl Schlyter. Návrh Komise hovořil o velmi striktních omezeních z důvodu možného poškození zdraví při práci a kontaktu s touto látkou. Tyto omezení se týkají zejména vyloučení této chemikálie z volného užití pro spotřebitele s tím, že by bylo povoleno pouze jakési profesionální využití. Ale i tyto specializované firmy by musely splnit mnoho dalších podmínek, jako např. požadavek respiračních přístrojů (ne tedy pouze ochranných dýchacích roušek) pro pracovníky, kteří budou tuto látku aplikovat apod.

Carl Schlyter navrhl daleko levnější a dle jeho soudu elegantně jednoduché řešení: pojďme tuto látku úplně zakázat! Důvody, které ho k tomuto nápadu vedly, byly přibližně následující: existují daleko efektivnější a levnější náhrady této látky a to jak v průmyslu, tak ve stavebnictví, které nejsou zdaleka tak nebezpečné. Respirační přístroje jsou velmi nákladnou záležitostí a další omezení zvyšují cenovou náročnost využití této substance. A ve svém výsledku tento celoevropský zákaz přinese úlevu všem podnikatelům a profesionálům v této oblasti, protože nebudou muset vynakládat tyto – dle jeho soudu zbytečné – prostředky a protože tuto látku nebudou moci vůbec používat, tak rovnou využijí nějakou levnější náhradu.

Tato filozofie mne zarazila, ostatně jako pokaždé, když se s ní při své práci setkám. Přestože je v Evropském parlamentu stále frekventovanější, stále si na tuto třeskutou logiku nemohu zvyknout. Proč nechávat podnikatele svobodně rozhodovat o tom, zdali budou pracovat s méně nebezpečnou látkou, která je levnější a není tak náročná na ochranu zdraví při práci, nebo zdali budou investovat do respirátorů a nákupu dražšího produktu s kterým dosáhnou lepší produktivity práce, lepších výdělků, popř. vyšší bezpečnosti pro své zaměstnance?! Usnadníme mu to nejlépe tak, že za něj rozhodneme. Ideálně jednoduchým zákazem, ať se při svém podnikání netrápí ještě rozhodováním o tom, co je pro něj výhodnější. Kdo může přeci vědět lépe, co je pro každé podnikání v tom kterém oboru a každé konkrétní zemi nejlepší, než úředník či politik v Bruselu.