Když se u nás žehrá na složité úřední postupy, často se připomíná, že jejich původ je ve starých byrokratických strukturách c. a k. rakouského mocnářství. Málokdo z nás je spokojený, když musí kvůli potřebnému razítku strávit desítky minut či hodiny čekáním ve frontě na ošuntělé chodbě, často třeba opakovaně. Druhým úhlem pohledu na problematiku úřadů a razítek je, že vznikly proto, aby občanům a podnikatelům cosi garantovaly – aby byly zdrojem právní jistoty. Není v tomto úhlu pohledu bez zajímavosti, že k zemím s celosvětově nejvyšším stupněm právní jistoty patří podle mnoha výzkumů právě Rakousko.

Toto vědomí mě vedlo k tomu, že jsem se před časem rozhodnul – spolu s kolegou Jaroslavem Zvěřinou z legislativního výboru Evropského parlamentu – přijmout záštitu nad jednáním tzv. Hexagonály, která sdružuje notářské komory z České republiky, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Slovinska a Chorvatska. Právě role notářů je totiž v běžném životě nezastupitelná při vytváření právní jistoty kdekoli a v podstatě v čemkoli.

Setkání se uskutečnilo před pár dny a já s radostí prohlašuji, že v porovnání s desítkami dalších schůzek a mítinků, které se v Bruselu dennodenně konají, to byla akce smysluplná a užitečná. Rakouské zkušenosti byly pro všechny přítomné přínosem. Není divu, když si připomeneme, že všech šest členských zemí Hexagonály vychází ze stejných historických právních základů.

Pokud jde o nefunkční úřady, na Vídeň už se zkrátka vymlouvat nemůžeme.