Co dělat, když Francie v referendu odmítne evropskou ústavu? Dělejme, jako by se nic nestalo, poradil lucemburský premiér Juncker.

Brusel – Pokud se nestane něco mimořádného, je s evropskou ústavou konec. Odmítnou ji voliči v nedělním referendu ve Francii a o tři dny později ve středu i voliči v Nizozemsku. Dokument, který měl v unii nastolit systém jednoduššího rozhodování, bude smeten ze stolu. „Nebude to žádná tragédie,“ řekl včera našemu deníku poslanec Evropského parlamentu za ODS Miroslav Ouzký.

Podle něj se tím vyřeší i spor českých politiků o tom, zda o evropské ústavě uspořádat referendum. „Musíme uvážit, zda by nebylo zbytečným mrháním peněz hlasovat o pohřbeném dokumentu,“řekl Ouzký. Evropskou ústavu dosud bez problémů schválilo osm z pětadvaceti unijních zemí, většinou ve svých parlamentech. Teď se ale může potopit v referendech ve Francii a Nizozemsku. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že proti jejímu přijetí je 52 procent Francouzů, a dokonce až 63 procent Nizozemců.

Aby ústava začala platit, musela by ji schválit každá z 25 unijních zemí. Ouzký jí předvídá nedobrou budoucnost. „Předpokládám, že se strhne lavina. Po Francii a Nizozemsku ji odmítnou i v Británii a ve Švédsku,“řekl Ouzký.

Jiný názor na smysl českého referenda o evropské ústavě má europoslanec za ČSSD Libor Rouček. „K evropské ústavě by se měly vyjádřit všechny země,“ domnívá Rouček. „Navíc je předčasné mluvit, jak dopadne francouzské a nizozemské hlasování. Příznivci ústavy vedou v obou zemích ofenzivu,“ připomněl Rouček.

Oba poslanci se ale shodují v tom, že hlasování v referendech se nového uspořádání Evropské unie týká jen málo. Ústavu lidé většinou ani neznají. Ve Francii se při jejím vysvětlování moc nevyznamenal ani prezident Jacques Chirac. „Vysvětloval Francouzům, že přijetí ústavy je nutné, aby se unie mohla dále rozšiřovat. Francouzští pravičáci teď bijí na poplach, že rozšířenou Evropu zaplaví turecké hordy,“ řekl o atmosféře před referendem Rouček.

Hrozba, že šedesátimilionová Francie v neděli odmítne evropskou ústavu, zaměstnává všechny unijní politiky. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země nyní Evropské unii předsedá, už řekl kolegům, co mají v takovém případě dělat. „Nejlepší bude dělat, jako by se nic nestalo, a v ratifikaci klidně pokračovat,“ prohlásil Juncker. „Nestane se nic, když ústava přijata nebude. Den poté půjdou lidé znovu spokojeně na procházku,“ řekl český prezident Václav Klaus v rozhovoru pro nejnovější číslo německého týdeníku Focus.

Hlasy pro i proti

„Evropská ústava je vyvážený, dobrý dokument, který potřebujeme, posunuje nás dál. Nebuďte k Evropě frigidní, hlasujte pro ústavní smlouvu!“ Jean-Pierre Raffarin, francouzský premiér

„Nejsem kritický. Jsem stoprocentně proti. To bychom si měli vyjasnit. Ústava vytváří nový Evropský stát, který sníží váhu členských zemí.“ Václav Klaus, český prezident

Země galského kohouta s přijetím ústavy váhá

Evropská ústava dává pětadvacetičlenné Evropské unii prezidenta, ministra zahraničí a systém, v němž k rozhodnutí stačí hlasy většiny zemí. Její odpůrci tvrdí, že to je krok ke Spojeným státům evropským. Aby ústava začala platit, musí ji schválit všechny unijní země. Francouzi ji však v nedělním referendu nejspíš odmítnou, stejně jako Nizozemci o tři dny později.

vzestupy a pády francouzské podpory

Evropskou ústavu už posvětily parlamenty Řecka, Maďarska, Itálie, Litvy, Slovenska, Slovinska, Španělska a Rakouska. Ještě v květnu se očekává její schválení v Belgii, Estonsku, Německu, Lotyšsku a na Kypru.