Již před několika měsíci jsem se veřejně ohradil proti tvrzení některých médií, že čeští europoslanci stěžující si na nerovnoprávnost v používání jazyků na půdě EP jsou kverulanti, ne-li hlupáci. Již tehdy jsem autorům zmíněných článků vzkázal, že přes svoji plynnou angličtinu a částečnou znalost francouzštiny budu i nadále pokračovat v kritice chybné práce administrativního aparátu EP, který například původně nehodlal přeložit chemickou legislativu REACH do nových jazyků či se chystal vydat poslanecké průkazy jen v 11 jazycích, i když úředních jazyků je 20 (více v článku „Klidně budu dál kverulantem, který vyšel v září 2004 v Lidových novinách, viz sekce Monitoring). Přestože jsem i díky funkci místopředsedy dosáhnul na Bureau EP (zasedání místopředsedů) v této věci dílčích úspěchů, i nadále se setkávám s tím, že noví členové jsou na jednáních v Evropském parlamentu jaksi přehlíženi.

Pro úplnost přitom dodávám, že tlumočení do národních jazyků tu naprosto samozřejmě využívají všichni – od Španělů po Dány. Naopak projev v angličtině namísto národního jazyka je tu u nerodilých mluvčích považován za cosi zvláštního.

Velmi mě proto potěšil a přiznám se i pobavil způsob, jakým na existující problém upozornil můj kolega Milan Cabrnoch, který působí ve Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku. Právě zde se projednávají z hlediska budoucnosti EU poměrně zásadní témata jako reforma zdravotních systémů v členských zemích, novela směrnice o pracovní době či o službách na vnitřním trhu. Bohužel se opakovaně stalo, že jednání výboru bylo umístěno do prostor, kde není dostatečný počet kabinek pro tlumočníky. Aniž by se nastalá situace jakkoliv řešila, tlumočilo se jednání automaticky pouze do jazyků starých členských států. Všechny tak překvapilo, když kolega Cabrnoch coby zpravodaj ke zprávě o modernizaci a reformě zdravotních systémů vstal a svůj projev začal přednášet v češtině. Sluchátka na uších ostatních europoslanců zůstala němá a tak po několika minutách muselo projednávání zprávy ustat. Kolega Cabrnoch následně vysvětlil v angličtině a posléze i v němčině ostatním členům výboru problémy s tlumočením a navrhl přerušit projednávání jeho zprávy. K tomu se ihned připojil také maďarský poslanec Csaba Ori a i on navrhl odložit projednávání další zprávy, které byl zpravodajem. V diskusi, která následovala, se všichni diskutující jednoznačně postavili na stranu poslanců z nových členských zemí. Výbor jednoznačně trvá na tom, že všem poslancům musí být vytvořeny spravedlivé a rovné podmínky pro práci. Již při odpoledním jednání výboru bylo tlumočení do češtiny a maďarštiny zajištěno.

Na základě tohoto konkrétního příkladu proto znovu říkám, že problémem není jazyková negramotnost evropských poslanců, principielně však odmítám jaksi automatickou diskriminaci poslanců z nových členských států. Vždyť není nic snazšího, než se na tlumočených jazycích předem domluvit.