Když přemýšlím nad uplynulým týdnem a snažím se vzpomenout si, co by pro Vás mohlo být na štrasburském plenárním zasedání zajímavé, významné či úsměvné a stojí za podělení se s vámi, napadá mne jedno téma projednávané na zasedání předsedů výborů. Toto zasedání se koná pravidelně v plenárním týdnu a jak už název sám napovídá, jedná se o poměrně zdlouhavou a nudnou záležitost, kde se probírají kompetenční spory mezi jednotlivými výbory, žádosti o takzvanou zesílenou spolupráci, snahy jednotlivých výborů participovat na tématu, které si osvojuje jiný výbor a jiné podobné záležitosti.

Na zasedání v tomto týdnu mě velmi překvapila předsedkyně výboru pro rovnoprávnost žen, paní Anna Záborská, se svou žádostí o zesílenou spolupráci nad tématem, které patří výboru pro ochranu trhu a spotřebitele. To téma byla reklama. V obsáhlém zdůvodnění se pravilo, že reklama v současné Evropě není zaměřena na spotřebitele proporcionálně, že často směřuje pouze k mužům a často je tedy zaměřena pouze na jednotlivé pohlaví a tím vytváří velmi nebezpečné situace, které ovlivňují chování spotřebitele. Z průzkumu vyplývalo, že negativní dopady reklam zasahují zvláště ženy, které se mohou cítit reklamou poškozeny nebo může docházet k vytváření špatných stravovacích návyků apod.

Pochopil jsem, že se tím zřejmě naráží na vznik anorexie, kterou jsou výrazně častěji postihovány právě ženy a dívky. Tento názor považuji za zcela legitimní, jen jsem nebyl schopen vstřebat, proč se tímto tématem, chce kromě výboru pro ochranu trhu a spotřebitele zabývat i výbor pro rovnoprávnost žen. Myslím si, že takové snahy o zásahy do jakýchkoli témat, kde padne slovo žena ve výsledku právě ženám škodí a na téma rovnoprávnosti pohlaví se pak hledí spíše s ironickým náhledem. Ptáte-li se, jak toto dohadování dopadlo, neděste se příliš, žádost byla nakonec odmítnuta.