Návštěva zakladatele firmy Microsoft Billa Gatese v České republice mě dovedla k zamyšlení nad „válkou“ tohoto impéria s některými institucemi Evropské unie. Jaké širší dopady může mít kauza Microsoft?

Loni v březnu uznala Evropská komise Microsoft vinným ze zneužívání dominantního postavení na trhu a vyměřila mu pokutu téměř 17 miliard korun (497,2 miliónu eur). Nejenže se jednalo o zatím největší sankci, která byla jednotlivé firmě vyměřena, navíc pokuta nebyla jediným, čemu se měl Microsoft podvolit. Komise mu dala devadesát dní na to, aby výrobcům počítačů nabídl verzi operačního systému Windows bez multimediálního přehrávače Media Player, a dalších 120 dní na to, aby svým konkurentům odtajnil svůj softwarový kód, tedy informace, které jim umožní bezproblémové fungování v systému Windows.Microsoft se odvolal k Evropskému soudu první instance a požádal o odložení sankcí. Soud formou předběžného příkazu dva dny před Štědrým dnem žádost společnosti zamítl. Proti tomu se Microsoft k překvapení mnohých neodvolal a sankce (včetně bezprecedentní pokuty) tím nabyly účinnosti.

Soudní spor tím však nekončí, finální verdikt Evropského soudního dvora se očekává letos a čistě teoreticky ještě může dát Microsoftu za pravdu.

Vlastnictví versus ochrana

Ať už kauza nakonec dopadne jakkoli, je pro mne odrazem mnohem obecnějšího politického boje, který se odehrává v evropských institucích. Jde o soupeření dvou názorových proudů, které můžeme zjednodušeně popsat jako proud liberálně-konzervativní a proud centralisticky-direktivní.

Liberálové vidí v tomto rozhodnutí vážný zásah do práva duševního vlastnictví a tržní povahy ekonomiky. Současná ekonomika je založena na konkurenci a inovacích, které vedou k nacházení nových tržních příležitostí. Firmy musí podstoupit nemalá rizika a vkládat značné prostředky do výzkumu a vývoje. Odměnou je v případě úspěchu produkt, který umožní uhradit náklady, dosáhnout zisku a investovat do dalšího rozvoje. Nesou však i riziko ztráty, pokud výdaje na inovace nepřinesou zisk.

Zisk je tedy primárně motivací a odměnou za riziko. Není proto spravedlivé, aby firma nebyla odměněna za riziko a aby se vzdala zisku ve prospěch konkurentů. Pak by nikdo nebyl ochoten investovat do výzkumu a vývoje. Pouze by čekal, až s novým produktem přijde někdo jiný, a jeho výtvor poté okopíroval. Proto existuje ochrana duševního vlastnictví a nehmotných statků. Není zde proto, aby dopřávala vyvoleným zisk na úkor ostatních, ale aby odměnila ty, kteří do vývoje a výzkumu vkládají úsilí a prostředky.

Opravdu spotřebitel získá?

Proud centralisticky-direktivní tvrdí, že to jsou naopak administrativní orgány, určené k ochraně spotřebitelů, které mají určovat, jak může firma s produktem nakládat nebo jak vysoký má být její zisk. Jak takový orgán pozná, co je spotřebitelům ku prospěchu? Podle odhadů je devět z deseti operačních systémů v Evropě Windows. Jestliže bude Microsoft prodávat v Evropě omezenou verzi operačního systému, bude to pro spotřebitele výhodou? Rozdíl v ceně systému nebude zřejmě výrazný, ale spotřebitel, mnohdy neodborník, bude muset hledat, vybírat a instalovat jiné komponenty, což pro mnohé bude jen ztrátou času a peněz. Spotřebitel může nakonec být v ještě horší pozici než dříve.

Podpořme volnou soutěž

Orgány Evropské unie kauzou Microsoft sdělují, že mají právo přikazovat soukromým subjektům vzdát se výsledků výzkumu, obchodního tajemství a vynálezů chráněných patenty. V tomto případě se to může jevit jako jedno rozhodnutí, které finančně silný Microsoft bez problémů unese, ale obávám se, že jde spíše o projev negativního trendu. Evropské instituce omezují podnikání a ztěžují podmínky firmám, které jsou motorem ekonomického růstu a inovací vůbec. To je nejen v rozporu s dříve přijatými zásadami (například s Lisabonskou strategií), ale je to i proti logice tržní ekonomiky. Evropská unie musí podporovat volnou soutěž nejen u výrobků, ale především v nových technologiích, inovacích, výzkumu, vývoji a jejich převádění do praxe. To se bez ochrany duševního vlastnictví neobejde.

Je třeba hledat kompromis, který umožní podnikání menších firem vedle nadnárodních společností. Jednostranné omezení Microsoftu sice možná zvýší prodej konkurenčních výrobků, ale technologický pokrok v Evropě pravděpodobně dlouhodobě zbrzdí.