Kdybych nebyl politik a někdo mi nabídl takové podmínky, také bych si postavil elektrárnu, říká o solárním boomu předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu Miroslav Ouzký. Příliš velký důraz na ekologii a sociální politiku podle něj omezuje růst unijní ekonomiky.
* LN Současným velkým tématem je živelná výstavba solárních elektráren a její dopady na ceny elektřiny. Co říkáte na tento „průšvih desetiletí“?
Na začátku se často objeví spousta dobrých myšlenek, u kterých ale málokdo dohlédne do konce. Nyní to vyvolává podobné zděšení, jaké před časem vznikalo kolem biopaliv. Fotovoltaika má daleko větší dopad než biopaliva, neboť řepka se dá posekat a příští rok již může na poli růst něco jiného. Fotovoltaika má smysl na jihu Evropy. Jenže my jsme někdy papežštější než papež, přemíra dotací v této oblasti nakonec způsobila to, co způsobila. Vůbec se nedivím podnikatelům. Kdybych nebyl politik, ale podnikatel, a někdo mi nabídl takové podmínky, tak bych hned hledal volné prostory a stavěl fotovoltaickou elektrárnu. Podnikatelský záměr s garantovanou cenou je dokonalý, lehce si spočítáte návratnost.
* LN Někteří investoři do solárních elektráren si stěžují na to, že jsou doslova kriminalizováni. Stát je vyzýval k investicím do obnovitelných zdrojů, a nyní je za to pronásleduje.
Musím se těchto podnikatelů zastat. Jejich dnešní kriminalizování mi připadá stejně umělé, jako byla na začátku podpora pro fotovoltaiku. Vymýšlet nyní dodatečné zdanění mi přijde nefér.
* LN Je vůbec správné, že Evropská unie předepisuje členským zemím, kolik elektřiny mají vyrábět z obnovitelných zdrojů?
Mně to přijde zcela nesmyslné. Jedná se daleko více o politickou proklamaci než o seriózní vědecký názor. Systém dvacítek, tedy že do roku 2020 budeme mít dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů a o dvacet procent nižší emise oxidu uhličitého, už sám o sobě dokazuje, že se jedná spíše o něco, co si občané mají zapamatovat. Připomíná mi to dobu reálného socialismu. V Unii se setkáváme s tím, co jsme se učili na základní škole v šedesátých letech. Komunistická propaganda také dobře věděla, že je lepší vyhlásit, že zdvojnásobíme výrobu oceli, než spočítat, že reálný je růst o 13,5 procenta.
* LN Existuje v Bruselu něco, co by se dalo nazvat zelená lobby? A jak je silná?
Jsem přesvědčen, že je to dnes ta nejsilnější lobby v Evropě. Paradoxně je financována přímo Evropskou unií. Je na pováženou, že si z evropských peněz financujeme své kritiky. Právě tito lobbisté stojí za spoustou razantních změn, ale často je za tím zájem někoho jiného. Abych byl konkrétní: je veřejným tajemstvím, že za likvidací klasických žárovek je společnost Philips. Ta přes ekologické organizace financovala kampaň, která svého účelu dosáhla.
* LN Takzvané úsporné žárovky vyvolávají řadu diskusí, nakolik se vyplatí a jaký je jejich skutečný dopad na životní prostředí.
Prvním problémem je samotný dopad na životní prostředí související s použitím těžkých kovů a toxických látek v úsporných žárovkách. U klasické žárovky těžko prokážeme, že tímto způsobem škodí přírodě. Vadí mi také direktiva, která spotřebiteli nakazuje, co může a co nemůže. Spotřebitel by měl být vychováván k použití úsporných žárovek, ne aby mu někdo nakazoval, co smí koupit.
* LN Jak vypadá diskuse o energetice ve výborech Evropského parlamentu? Nemáte nějakou veselou historku?
Jedna moje kolegyně z výboru velmi vážně řekla, že ve Španělsku mají diskotéku, ve které když se tancuje a lidé dupou na podlahu, tak tím vyrábějí elektrickou energii. Přednést to jako návrh při debatě o energetické koncepci v Evropě je podle mě úplně mimo.
* LN Abychom nebyli jen protievropští, nacházíte v unijní energetické politice nějaká pozitiva?
Jsem přesvědčen, že Evropská unie je tím správným místem, kde bychom měli řešit energetickou politiku a energetickou bezpečnost. Během českého předsednictví se ukázalo, jak je důležité mít silný hlas, když vznikla rusko-ukrajinská plynová krize.
* LN Nestřetávají se v otázkách energetické závislosti na dovozu ropy a plynu z Ruska postoje starých a nových členských zemí?
Pro nás, co máme jisté zkušenosti a víme, že se dovoz energií dá použít jako politický nástroj, to problém je. Vnímáme to jinak než západní Evropa, která díky diverzifikaci dodávek cítí, že tlak na ni nemůže být vyvinut. Oni jsou dobře platícím zákazníkem, kterému nelze vyhrožovat, protože by nakoupil někde jinde. Zajímavé je, že Gazprom je jediná společnost svého typu, která nemá zastoupení v Bruselu. Když se jich zeptáte proč, řeknou, že mají přece ambasádu. Vrchním šéfem Gazpromu je pan Putin a tam je základ problému. To je něco, co západní Evropě příliš nedochází. Putin je v první řadě politik a až poté obchodník.
* LN Nelobbují vaši francouzští kolegové v europarlamentu za to, aby zakázku na dostavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně získala Areva?
Je to spíš tak, že Areva se snaží české europoslance oslovit a nenápadně jim ukázat, co všechno umí a jak je daleko. Co se týká samotného tendru, peníze musí být na prvním místě, ale pak tam jsou i politické faktory a ty bychom v rámci Evropy měli dále utužovat. Pokud by Areva vyhrála, tak by to posílilo jadernou energetiku v Evropské unii. Když to řeknu jinak, Areva by si uměla ošetřit demonstrace v Rakousku lépe než Westinghouse nebo ruští dodavatelé. Pokud by nové reaktory stavěly ruské firmy, a priori by to vyvolávalo reminiscence černobylské havárie.
* LN Nakolik je dnes v Bruselu citlivým tématem výstavba nových jaderných elektráren?
Když jsme přišli v roce 2004 do europarlamentu, tak jaderná energetika byla něco jako neslušné slovo. Všichni ji sice respektovali, protože Francie si za svým jaderným programem velmi silně stojí, ale když jsem na jednání výboru jadernou energetiku zmínil, ozvalo se takové to chichotání a pokašlávání v davu. Postupně se nálada změnila, jaderná energie se stala vážným tématem. Je to běh na dlouhou trať. Pokud to Evropská unie a svět myslí s bojem proti emisím oxidu uhličitého vážně, tak zde jiná možnost není. Neumím si představit, jak jinak by bylo možné emise snížit.
* LN Předpokládám, že nejste příznivcem evropské politiky snižování emisí oxidu uhličitého.
Evropa je odpovědná za 12 procent světové produkce emisí. I kdyby se nám náhodou podařilo emise snížit o 20 procent, tak to nepokryje ani nárůst Číny.
* LN Kritici evropského systému emisních povolenek zastávají názor, že Evropa svůj problém s emisemi vyřeší jen tím, že vystěhuje těžký průmysl do Asie nebo do severní Afriky.
Je to opět umělé pokroucení tržního systému. Jenže tržní prostředí povede společnosti k tomu, že svoji továrnu přestěhují z Česka na Ukrajinu. Je to kousek, je tam levnější pracovní síla a tak dále. Už teď o tom mnozí uvažují. V momentě, kdy tomu zasadíme ještě takovou ránu, tak se stěhování rozjede ve velkém. Nechci být zbytečným skeptikem, ale vytvářet si vlastní superpřísné normy, to nepomůže ovzduší, a poškodí to Evropu. Globální dohody nejsme schopni.
* LN Mám pocit, že zemím západní Evropy ani tak nevadí, že se těžký průmysl přesune jinam. Je vůbec možné, aby tyto země fungovaly jen se zaměřením na služby, vědu a výzkum?
Jsem přesvědčen, že vystěhování průmyslu z Evropy je krátkozraká politika. Když se podíváme do historie, mám pocit, že jsme v podobné situaci jako před pádem Říma. Řím žil v představě, že oni jsou ti nejlepší, nejchytřejší a nejrozvinutější, a můžou si dovolit žít jen z podstaty. Dnes všichni hovoří o ekonomickém a technologickém rozvoji v Číně, Indii, Brazílii a Mexiku. A my v Evropě si říkáme, že musíme být přísní na sebe, naším úkolem je dosáhnout trvalého sociálního smíru, blahobytu pro všechny a čistého životního prostředí. Německo nebo Británie mohou krátkodobě žít ze služeb, ale dlouhodobě to možné není.
* LN Nakolik je nyní problémem Evropy odliv mozků do Spojených států?
Mluvil jsem s několika lidmi, kteří odcházejí do Spojených států. Jsou ochotni tam žít prvních několik let na hranici chudoby. A říkají: „Až se pak chytím, tak budu vydělávat pro sebe. Nebudu dělat na ty, co nepracují. V Evropě bych sice získal místo rovnou, ale celou dobu budu trestán falešnou sociální solidaritou.“ Uvedu k tomu ale ještě trochu jiný příklad. Jeden můj kolega je v čestné radě oxfordské univerzity a každý rok se účastní předávání cen deseti nejlepším studentům ročníku. Tvrdí, že za posledních několik let mezi nimi není ani jeden Evropan. Všichni nejlepší jsou studenti z Asie. Ale ti tu po dokončení studia nezůstanou, vracejí se zpátky do Asie nebo odcházejí právě do Spojených států.
* LN Dá se říci, že hlavním problémem evropských zemí je výše zdanění?
Není to jen úroveň zdanění, v USA se také platí vysoké daně. Problémem je spíše pocit, že když jste úspěšný, tak se za úspěch téměř stydíte nebo bojíte. Brát v této zemi statisícové platy se bere jako podvod nebo mafiánství. Vezměte si, jak dlouho trvalo, než tento národ odpustil svým miláčkům sportovcům, že mají milionové příjmy. V dalších evropských zemích je to podobné.
* LN Za měsíc nás čekají komunální a senátní volby. Jak tipujete výsledek vaší strany, tedy ODS?
Očekávám, že dopadnou pro ODS lépe, než si většina členů strany myslí.
Spotřebitel by měl být vychováván k použití úsporných žárovek, ne aby mu někdo nakazoval, co smí koupit
Starý Řím žil také v představě, že oni jsou ti nejlepší a nejchytřejší, a můžou si dovolit žít jen z podstaty