Evropská komise nevyloučila možnost rozšíření podmínek, za nichž mohou členské země schengenského prostoru obnovit dočasně hraniční kontroly. Po takových změnách volá kvůli přílivu uprchlíků převážně ze severní Afriky v poslední době zejména Francie. Konkrétní návrhy by Brusel mohl dát na stůl již brzy.

Zatímco nyní je obnovení kontrol na vnitřních hranicích v Schengenu možné v podstatě jen tehdy, existuje-li vážná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost dané země, která kontroly chce obnovit, v budoucnu by se tyto podmínky mohly rozšířit.

Jde o to, že by se mohly obnovit kontroly v případě, kdy nějaká země dostatečně nechrání vnější hranici prostoru. Konkrétní příklady dnes při představování plánů Bruselu nepadly.

V minulosti se ale hodně kritiky snášelo třeba na Řecko kvůli jeho hranici s Tureckem, přes níž se do unie dostává hodně nelegálních přistěhovalců. Aktuálně se o nových pravidlech mluví hlavně v souvislosti s přívaly přistěhovalců ze severu Afriky.

Eurokomisařka pro imigrační otázky Cecilia Malmströmová dnes ale zdůraznila, že rozšíření možností obnovit hraniční kontroly by ale muselo být pouze výjimečné a dočasné opatření.

„V zájmu udržení stability schengenského prostoru bude možná potřebné vzít do úvahy možnost dočasného znovuzavedení omezených kontrol na vnitřních hranicích v případě úplně výjimečných okolností, jako je například situace, kdy se část vnějších hranic neočekávaně dostane pod obrovský tlak,“ podotkla.

Příliv uprchlíků a nakládání s nimi vyvolaly i spor mezi Francií a Itálií. Itálie, tradičně jedno z hlavních „nárazníkových pásem“ pro imigranty, se rozhodla udělit imigrantům z Tuniska půlroční povolení k pobytu. To ale těmto lidem označovaným právně za nelegální přistěhovalce umožňuje se volně pohybovat i po zbytku Schengenu.

Problém je, že mnozí pak míří do Francie za přáteli či rodinou, což se Paříži nelíbí. To byl také jeden z důvodů kritiky fungování Schengenu ze strany Francie i jejího volání po tom, aby bylo možné obnovovat kontroly i v případě, že některý stát špatně dohlíží na vnější hranice prostoru. Obě země pak svorně volaly po změnách pravidel fungování Schengenu.

Sociálnědemokratická frakce evropského parlamentu slova komisařky kritizovala. „Strana evropských socialistů je pobouřena ústupky učiněnými (francouzskému prezidentovi Nicolasi) Sarkozymu a (italskému premiérovi Silviu) Berlusconimu Evropskou komisí. Ta místo toho, aby byla ochráncem smlouvy EU, což je její povinnost, ohrožuje tak významný princip svobody pohybu,“ uvedl šéf strany Poul Nyrup Rasmussen.

„Současná krize v severní Africe ukázala, že schengenský systém vyladit potřebuje,“ řekl poslanec Evropského parlamentu za ODS Miroslav Ouzký. Členské státy podle něj mají právo rozhodnout, zda přijmou uprchlíky, či nikoli. V žádném případě ale nesmí být dotčeno právo občanů evropských států na volný pohyb,“ dodal.

Schengenský prostor tvoří země EU s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska, kromě nichž jsou zapojeny i Island, Norsko a Švýcarsko (Česko je jeho součástí od prosinci 2007). V praxi funguje tak, že kontroly jsou jen na jeho vnějších hranicích, ne mezi jednotlivými státy prostoru. Když do něj tedy někdo vstoupí, nemusí běžně při cestách do jiných zemí bloku procházet dalšími hraničními kontrolami.