Europoslanec za ODS, lékař Miroslav Ouzký pracuje v jednom z nejdůležitějších výborů Evropského parlamentu – pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Z titulu své funkce se tak často zabývá i problémy získávání energie a souvisejícím dopadům na životní prostředí. Časopis Parlament, vláda, samospráva mu položil několik otázek, týkající se dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

* Pane poslanče, proč se dnes vůbec zabývat dostavbou JE Temelín, když jsou teď v “módě“ obnovitelné zdroje energie?

S ohledem na poslední události v Německu a jejich novou energetickou koncepci se dnes setkáváme se sílícími hlasy, které tvrdí, že již můžeme většinu energetické poptávky trhu kompenzovat z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To je však omyl! Je prokázáno, že OZE ve stávající podobě nedokážou poptávku po elektrické energii plně uspokojit. Jednoduše to dnes technologicky neumíme. V neprospěch tohoto způsobu přispívá i fakt „nárazovosti“ získávání této energie. Slunce se může schovat za mraky, vítr zeslábne a výroba se omezí, kdežto nároky na spotřebu ne. Poptávka po elektřině přitom vykazuje, až na částečnou stagnaci způsobenou ekonomickou krizí, neustálý růst. Existuje reálný předpoklad, že konkrétně již zmiňované Německo bude bojovat s nedostatkem elektrické energie a bude se ji snažit ve svém okolí skupovat. V případě, že i my se dostaneme do situace, kdy budeme muset elektřinu nakupovat, přestože již dnes je zřejmé, že už není od koho, snadno nás přeplatí. OZE jsou zde potřeba, ale jen jako vítaný doplněk energetického mixu.

* Co přinese dostavba JE Temelín českému státu a co bude znamenat pro českého občana.

Energetickou nezávislost. To je to nejdůležitější, co může od dostavby JE Temelín očekávat stát. Občan naopak ocení, že elektřina nepodraží o tolik, jako by se stalo bez dostavby dalších bloku. Je potřeba si uvědomit, že jakákoliv náhrada – jakékoliv procento nahrazené z OZE přímo zdražuje cenu elektřiny. Výkup je totiž dotovaný, což se obratem promítne do konečné ceny. Pro odstrašující příklad nemusíme chodit daleko. Odhad dopadu solární energetiky z minulého roku, kdy díky závazkům státu o výkupních cenách hrozilo zdražením elektřiny, počítal s navýšením cen o 12 % u občanů respektive až 18 % pro průmysl. To by znamenalo jediné – česká výroba by se stala nekonkurenceschopnou. Proto následovala reakce státu a kroky, na které se snesla oprávněná vlna kritiky, a kvůli kterým můžeme očekávat další vlnu arbitráží. Temelín, z mého pohledu, přináší ČR mnoho příležitostí a určitou jistotu v energetické otázce. Jak říkám, pokud se ostatní rozhodli pro závislost na dovozu elektřiny, buďme připraveni jim ji prodat.

* Zájem podílet se na dostavbě Temelína mají tři uchazeči. Kterého byste osobně viděl nejraději jako vítěze a proč?

Pokud vezmu, že všechny nabízené technologie musí být samozřejmě kvalitní, tak obstát by měl uchazeč s nejlepší cenovou nabídkou. Přestože nejsilnější lobbing vyvíjí zástupce americké společnosti, z politických důvodů by bylo vhodnější, aby dodavatel pocházel z Evropy, tedy v tomto případě Francouz. Francie by byla silným partnerem v očekávaných sporech v EU. To je ale čistě subjektivní a politický pohled. Rozhodnout by měl jen a pouze ČEZ a to výhradně z pohledu ceny a kvality nabídky.

* Lze očekávat zvýšený německý tlak na Česko, aby ukončilo výrobu energie z jádra?

Tlak na Česko již nastal. Je veden v politické rovině a dle mého je velmi nekorektní, protože o těchto věcech mají rozhodovat jen autority dané země, které mají důvěru svých občanů. Stejně jako my nenapadáme Rakousko, že nakupuje energii zvenčí, je to jejich svobodné rozhodnutí, nesmí to samé nikdo dělat nám. Energetická koncepce je čistě naší záležitostí a musí odpovídat potřebám a možnostem ČR jako suverénního státu.

* Jak vnímáte výroky zástupců strany zelených v Německu, kteří nejen že věří tomu, že k úplnému odpojení JE v Německu dojde již 2017, ale také rozhlašují, že českou jadernou elektřinu v Německu nikdo nechce. Případné výpadky prý kompenzují alpskými vodními elektrárnami a bioplynem.

Elektřina má, ze své podstaty, jednu výhodu, spotřebitel nepozná, odkud pochází a jak byla vyrobena. Výroky typu, že nebudeme od vás kupovat elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, jsou proto nesmysl. Mohli bychom to přeložit jako -nekoupíme od vás žádnou elektřinu, pokud budete mít jaderné elektrárny. Nikdo totiž nepozná, jak byla vyrobena. Podobné výroky jsou spíše politické a zaměřené směrem k voličům. Naopak by se slušelo dodat, že Německo díky rozvoji energetiky se zaměřením na OZE již teď působí velké problémy v celoevropské rozvodné síti.

* Rozhodnutí o energetickém mixu je sice na každém členském státě EU a je pevně zakotveno i v Lisabonské smlouvě, ale nemůžeme do budoucna očekávat, že by Německo, Rakousko a další protijaderně smýšlející země EU vyvolaly jednání na toto téma, případně i změnu konkrétních pasáží LS?

Troufám si tvrdit, že k tomu může dojít, ale neumím si představit, že by to ve výsledku prošlo – že by někdo nevyužil právo veta. Francie je na poli výroby elektřiny z jádra silným hráčem a nevěřím, že by toto povolila.

* Je pravděpodobné, že by tzv. stress testy jaderných elektráren, pokud budou mít vyloženě politický podtext, mohly být oním nástrojem, jak projaderným zemím komplikovat život? Případně, můžeme očekávat německou “daň“ za jaderné palivo na celoevropské úrovni?

Nemyslím si, že by daň za jaderné palivo nějakým jednoduchým způsobem prošla. Na to není většinová vůle. Naopak stress testy ano a ty mohou život projaderným členům EU komplikovat. Ale jen do doby, než se elektrické energie začne opravdu nedostávat. Zelené šílenství se totiž změní v racionální pohled jedině tehdy, až voliči, nejprve asi němečtí, budou bez proudu.

***

Zelené šílenství se změní v racionální pohled jedině tehdy, až voliči, nejprve asi němečtí, bud„ou bez proudu. Pokud se ostatní rozhodli pro závislost na dovozu elektřiny, buďme připraveni jim j„i prodat.