Volby jsou za námi, noviny se zaplnily více či méně zaručenými scénáři dalšího vývoje, novináři otevřeně mluví o politické krizi v České republice. O krizi však lze mluvit až v okamžiku, kdy neexistují politická východiska. V České republice však proběhly řádné a demokratické volby a jejich výsledky je třeba promítnout do následujících povolebních jednání o sestavení vlády. To, že tato jednání vzhledem k rozložení sil ve sněmovně nebudou jednoduchá, ještě neznamená, že nebudou úspěšná. Politika je, už ze své podstaty, o pluralitě názorů a vždycky uměním o dosažení možného. Povinností politiků je pak hledat řešení. Snaha některých médií vmanévrovat jednotlivé účastníky povolebních jednání do spekulací o krizi a nutnosti předčasných voleb je z tohoto pohledu velmi škodlivá.

Hlavní zprávou proběhlých voleb je, že sečteno na hlasy v nich jasně zvítězila pravice a ODS dosáhla skutečně bezprecedentního výsledku. Tento výsledek nemůže zpochybnit ani následné rozdělení hlasů na mandáty ve sněmovně, ani zoufalé výkřiky dosluhujícího premiéra o tom, že si pravice bez sociální demokracie ve sněmovně ani neumyje ruce. Nezastírám, že bych měl neskonale větší radost, kdybychom ve sněmovně spolu s dalšími pravicovými politiky z KDU-ČSL a Strany zelených měli většinu a tím i šanci nastartovat bez dlouhého otálení reformní kroky, na nichž se naše programy shodnou.

Voliči však s oporou volebního systému rozdali karty jinak a tak nezbývá smířit se s tím, že jakákoliv pravicová vláda bude omezována křikem z levicové části politického spektra. Naděje na slušné vládnutí a kvalitní zákony tím zdaleka nepadají, jen budou stát budoucí vládu více úsilí a námahy. A budou také více kompromisní. Kompromisy však v evropské politické kultuře nejsou ostudou, spíše jsou poslední dobou stále častějším výsledkem a představují logický důsledek tradičního poměrného rozložení sil v národních parlamentech. Pokud by se přesto na první pokus nepodařilo sestavit vládu, která by ve sněmovně získala většinu, nabízí naše ústava dostatečně přesný postup dalších kroků.

Za ODS i předsedu Mirka Topolánka, který byl sestavením vlády pověřen, si přeji, aby jednání s našimi politickými partnery ze všech demokratických stran probíhala bez emocí a abychom tak lidem vrátili důvěru ve slušnou politiku. Abychom si udrželi podporu svých voličů a možná pro naše cíle a styl politiky získali i voliče nové. Třeba ty, kteří tentokrát rozdělili své hlasy mezi pravicově orientované, ale bohužel nevolitelné ministrany a tím ubrali pravici šance na stabilní vládnutí.