Před nedávnem mě v Evropském parlamentu zastavil zpravodaj ČTK s dotazem, jak vidím postoj české národní delegace, či ještě lépe poslanců zvolených do Evropského parlamentu za ODS, k nově vznikající iniciativě britských konzervativců.

Narážel tím na výroky žhavého kandidáta na nového předsedu konzervativní strany Velké Británie, který prohlásil, že dle jeho názoru by britští konzervativci neměli nadále setrvávat v politické skupině EPP-ED a měli by se snažit vytvořit skupinu samostatnou.

Je pravda, že tyto úvahy nejsou nové a setkával jsem se s nimi již jako pozorovatel v Evropském parlamentu před naším vstupem do EU. Našemu plnému členství dokonce předcházela dohoda mezi britskými konzervativci a částí EPP, že konzervativci zůstanou v lůně této velké frakce a nebudou tříštit pravicové síly, že budou nadále úzce spolupracovat, to vše výměnou za jisté názorové svobody. Ty se týkaly hlavně názorů na Evropskou ústavu. Díky tomu byl možná vstup ODS do této politické skupiny jednodušší, protože kdyby se jednalo o názorovou platformu velmi úzkou, bylo by pro nás členství v ní obtížně přijatelné. Přijetím těchto dohod vznikl subjekt, který se nazývá Evropská lidová strana – Evropští demokraté (EPP-ED) a jen pro úplnost dodávám, poslanci zvolení za ODS se hlásí k té části za pomlčkou, tedy k Evropským demokratům.

Na evropské politické scéně je postavení evropských demokratů poměrně kuriózní, protože např. v Radě Evropy vytvořili samostatnou frakci Evropských demokratů a úzce spolupracují s větší samostatnou skupinou Evropské lidové strany. Naproti tomu v Evropském parlamentu je situaci přesně opačná. Tam se jedná o jeden subjekt s jistou názorovou volností, ovšem bez jasného dělení uvnitř této politické skupiny.

Podle mého názoru v nejbližší době k rozdělení frakce nedojde, spíše může postupně dojít k růstu míry volnosti nebo k dalšímu jednání o výraznější pozici části ED. Síla EPP-ED je dnes založena na tom, že tvoří největší politickou skupinu a vyplývá z toho pro ní spousta práv na obsazování výborů a zastoupení ve vedení parlamentu, proto si nemyslím, že by byli britští konzervativci skutečně ochotni toto seskupení oslabit. K tomu by mohlo dojít pouze v případě, pokud by se rozdělení stalo pro obě části extrémně výhodné. Sám se přiznám, že bych pro rozdělení v současné době nehlasoval. Na druhou stranu ale otevřeně říkám, že kdyby skutečně k odchodu britských konzervativců z EPP-ED došlo, zcela jistě bych je následoval, protože se jedná o politickou stranu, která je názorům ODS v Evropském parlamentu nejbližší.