Tentokrát bych se chtěl na svých webových stránkách podělit o informace týkající se zprávy ENVI výboru, která se zabývá emisemi CO2 z osobních automobilů. Emise CO2 jsou jedním z partikulárních témat, která souvisejí s klimatickými změnami a zpráva na toto téma byla předložena právě z výboru pro životní prostředí. Komise se tímto tématem zabývá také a to ve zprávě nazvané CARS 21. Jak už název napovídá, týká se automobilového průmyslu, konkrétně výhledu tohoto odvětví pro 21. století.

V této zprávě jsou rozebírány možnosti, co může evropský průmysl či evropští politici udělat pro snížení emisí u malých osobních automobilů. Pro upřesnění bych uvedl zároveň několik čísel: evropská doprava se na průmyslově produkovaných emisích CO2 podílí necelými 26%. Přibližně polovina pak připadá na dopravu osobními vozy. Diskuse byla zajímavá, i když ne ani tolik pro meritum věci, spíše proto, že v jejím průběhu došlo k extremním střetům názorů pravice a levice.

Když dovolíte, budu levicí v tomto případě označovat hlavně frakci zelených. Byl jsem až šokován, jak extremní vyjádření v tomto případě padala a jak emotivně byly jednotlivé názory pojímány. Zaznívaly i názory velmi úsměvné a většinou se zabývaly možnostmi různých zákazů, jako např. zakázat vyrábět a používat velká auta či zakázat či omezit používání osobních automobilů pro individuální dopravu. Dokonce i zpravodaj, liberál Chris Davies velmi vážně navrhoval, aby v Evropě byla zakázána výroba vozů, jejichž maximální rychlost překračuje povolenou rychlost o více než 25%. Již však nebyl schopen vyřešit rozdílnou povolenou rychlost v té které zemi Unie a ani to, jakým způsobem by se celá věc řešila ve Spolkové republice Německo, kde je na dálnicích rychlost pouze doporučená. V tom okamžiku mu přišli na pomoc někteří zástupci strany zelených, protože okamžitě vystoupili s iniciativou, že by se Německu měla nařídit maximální povolená rychlost 130 km/h.

Velmi mě také zaujal názor či spíše kritika liberálnějších postojů, že jsme výbor na ochranu životního prostředí a nikoli výbor pro průmysl či obchod a že zde tedy nemají místo výroky, které nějakým způsobem obhajují automobilový průmysl. Dokonce zaznělo obvinění, zda mezi těmi, co mají tyto názory, nejsou placení agenti automobilových společností. Debata byla poměrně bouřlivá a chvílemi až na hranici vtipnosti. Například hodně pobavil a bouřlivou reakci sklidil výrok zpravodaje Chrise Davise o tom, že si zákazníci kupují osobní automobily podle hladiny testosteronu. Paní kolegyně Avril Doyle z Irska na to ihned reagovala s tím, že 48% zákazníků u automobilových prodejců jsou ženy, a že tedy by velmi prosila zdržet se argumentů o hladině testosteronu u této poloviny lidstva.