Poslední zasedání Evropské rady bylo s napětím očekáváno. Původně se sice hlavním tématem měla stát debata o tzv. Energeticko-klimatickém balíčku, nakonec však převážila aktuální témata. A nebyla jimi ani ochrana životního prostředí a nárůst průměrné celosvětové teploty, ani vztah s Ruskem či válka v Gruzii, ale světová ekonomická krize.

Ta je sice zatím krizí finanční, ale dnes již nikdo nepochybuje, že přeroste v celkovou hospodářskou krizi. Závažnost posledního vývoje vedla k předvídání toho, kudy se bude jednání ubírat a premiéři či hlavy jednotlivých členských zemí se povětšinou na jednání dostavili v doprovodu ministrů financí. Nejinak tomu bylo i v případě premiéra Mirka Topolánka.

Původně očekávaný Klimatický balíček se sice objevil v navržené příloze závěrů, ale nakonec byla tato příloha zcela vypuštěna. Takže jediné, co v tomto směru Rada přinesla, bylo oznámení ze strany francouzského předsednictví, že jeho ambice na přijetí této legislativy do konce letošního roku nadále trvají.

Co se týká řešení finanční krize, tak i když panovaly určité rozpory, tak závěry jsou poměrně jednoznačné.  I nadále se budou uvolňovat peníze do ekonomiky na záchranu bank, protože každý členský stát se při záchraně vlastních bank přestává ohlížet na zbytek světa a nic jiného než použití peněz daňových poplatníků na tzv. záchranu jejich uložených peněz Evropská rada nevymyslela.