Jak jsem zmínil ve svém posledním příspěvku, během návštěvy Malajsie jsme měli možnost navštívit plantáž a seznámit se se způsoby pěstování palem, sběru jejich plodů, získávání oleje, ale také životem těch, kteří na plantáži pracují a žijí. Uvědomoval jsem si, že se s největší pravděpodobností jedná o ukázkovou plantáž, jakousi výkladní skříň pěstování palem v Malajsii, přesto mne velmi překvapil přístup majitelů nejen k produkci, k ekologii a ochraně životního prostředí, ale i jejich dokonalé sociální cítění.

Tuto plantáž vlastní již přes 100 let jedna dánská rodina a původně byla založena pro pěstování kaučuku a až posledních 25 let se soustředila na produkci palmového oleje. Dnes ji řídí dva bratři ve věku 34 a 32 let, kteří zaměstnávají 6,5 tisíce zaměstnanců a to jak Malajců, tak Indů, Indonésanů a Číňanů. Nejen pro ně, ale i pro jejich rodiny, bylo na plantáži vystavěno bydlení v řadových domcích, ve kterých neplatí za vodu a elektřinu. K nákupům slouží místní pekárna s pečivem prodávaným za ceny pokrývající výrobní náklady a negenerující žádný zisk. Děti se učí ve 12 školách a nemocní jsou léčeni v místní nemocnici. Pro staré je k dispozici domov důchodců.

Všechno mi to připadalo skoro ideální a tak jsem čekal, že za to všechno odvádějí nějakou nelidskou práci v rozsahu 10 až 12 hodin denně každý den v týdnu. Jejich pracovní doba však nepřekračuje 8 hodin 6 dnů v týdnu, včetně nároku na tři čtvrtě hodinovou pracovní přestávku na oběd.

Z pohledu ochrany životního prostředí bylo velmi sympatické dokonalé využívání veškerého materiálu, který je na plantáži vyprodukován. Např. staré palmy jsou mulčovány a zaorány do půdy jako hnojivo. Vše, co zůstane z produkce palmového oleje, tedy dužina a zbytky jader, je dále fermentováno a využíváno k produkci bio-plynu a tento bio-plyn pohání místní elektrárnu a přebytky jsou dodávány do malajské sítě.

Velmi zajímavé také bylo rozsáhlé vědecké zázemí a laboratoře, které nepracují pouze s rostlinami palem, ale mají velmi široký záběr přes křížení a šlechtění banánovníků, tea-tree stromů, růží a mnoha dalších rostlin. Vyšlechtěné produkty jsou pak nejen užívány pro vlastní potřebu, ale také prodávány do celého světa. Dokonalé soužití s přírodou pak už jen podtrhuje celkový pozitivní dojem. Použití chemických látek je maximálně omezeno. Pro likvidaci škůdců jsou používány feromonové lapače a ve stanovených vzdálenostech jsou zavěšeny příbytky pro sovy. Ty pak loví krysy a o dokonalém fungování tohoto přírodního způsobu jsme se mohli přesvědčit přímo na místě.

Návštěva Malajsie a palmové plantáže zvláště byl pro mne velmi silný zážitek a myslím si, že málokdo z farmářů nejen v České republice pracuje v tak dokonalém soužití s přírodou, s tak dokonalou ochranou životního prostředí a s tak dokonalým sociálním myšlením a citem.