Jedním ze závažných témat projednávaných minulý týden na štrasburském zasedání Evropského parlamentu byla i zpráva Chrise Daviese o CO2 emisích u osobních a lehkých užitkových automobilů. Zpráva reaguje na usnesení Rady z března tohoto roku, která si pod německým předsednictvím vytkla za cíl dosáhnout v roce 2012 průměrnou hodnotu těchto emisí do 130g/km integrovaným způsobem.

Tento velmi ambiciózní cíl znamená v podstatě to, že by technickými prostředky automobilky měly dosáhnout hodnoty přibližně 140g/km a tato hodnota by pak ještě měla být fakticky snížena o 10g/km ostatními možnostmi jako je např. zmenšení odporu pneumatik, zlepšení způsobu řízení řidičů tzv. ecodriving, zlepšení dopravních systémů v městech apod. na uvedených 130g/km. Tento sám o sobě obtížně dosažitelný cíl zpravodaj Chris Davies upravil na 120g/km a to pouze technickými prostředky, což znamená 110g/km integrovaně. Časový horizont však posunul na rok 2015.

A jak se tak občas stává, že když se dvě strany perou ta třetí se směje, tak i tady se neustále řešilo, zda je lepší varianta Komise či Parlamentu a pak při hlasování na výboru téměř bez povšimnutí prošel návrh zelených, který říkal 120g/km technickými prostředky v roce 2012. Po hlasování sice nastalo zděšení, ale hlasování bylo platné a Parlament stál před nutností řešit problém, zda nechat tyto limity jako výsledný názor EP, který by znamenal výzvu pro Komisi, aby ve své direktivě byla na automobilový průmysl natolik přísná, že bude požadovat splnění nerealizovatelných cílů, a nebo zda-li některou z hodnot ve finálním hlasování pozměňovacím návrhem zmírnit.

EPP-ED nebyla od počátku ve svém názoru jednotná. Jedna část, reprezentovaná stínovým zpravodajem M. Calananem z Velké Británie, navrhovala posunutí hranice na rok 2015 a 120g/km technickými prostředky zvýšit na 125g/km. Tento návrh získal i podporu liberální frakce a zpravodaje zprávy Chrise Daviese. Druhý názor, řekněme ten menšinový, zastávala německá delegace, která se rozhodla podpořit návrhy Karl-Heinz Florenze, který setrvával na roce 2012 pro zahájení s tím, že v následujících třech letech (tedy do roku 2015) by nebyla penalizace těch kdo neplní.

Jestli se Vám zdá, že oba tábory tvrdí v podstatě totéž, jste blízko pravdě. Odpor Němců k původní variantě si lze vysvětlit jejich téměř stranickou podporou paní kancléřky Angely Merkelové, která za Radu tento cíl, tedy rok 2012, vyhlásila.Ve finále prošel návrh Martina Calanana. Evropskému parlamentu tedy naštěstí ještě nějaký ten realismus zbyl.