Na výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin se minulý týden dlouze projednávala zpráva z oblasti veřejného zdraví, zabývající se poškozováním lidského zdraví v souvislosti s užíváním alkoholu. Jak se dalo očekávat, toto téma vyvolalo velmi širokou a rozsáhlou diskusi, což jsem se odvážil komentovat již během jednání s tím, že je vidět, že na alkohol jsme odborníci všichni.

Na toto téma chtěl hovořit skutečně každý. A spektrum názorů bylo opravdu široké – od zvýšení pracovních úrazů v souvislosti s alkoholem, přes dopravní nehody způsobené v souvislosti s alkoholem až po varování před nebezpečím pro mladou generaci. Celá zpráva, která nebyla pojata nijak nevyváženě, se dostávala již tradičně pod palbu kritiky zleva. Tím levicovým úhlem pohledu myslím v tomto případě množství zákazů, které někdy hraničily až s prohibicí jak ji známe z historie minulého století ve Spojených Státech. Například Carl Schlyter, švédský poslanec, se dožadoval zákazu volného prodeje alkoholu v rámci Evropské unie, protože to prý umožňuje Švédům individuálně dovážet alkohol do Švédska.

Téměř už proto ani nepřekvapily i návrhy na zavedení zákazu požití alkoholu před jízdou a tedy schválení jakési „jednotné evropské nuly“ v souvislosti s řízením vozidel. Z pohledu českého občana je tento požadavek logický, protože jsme již desetiletí zvyklí, že v našich podmínkách není možné řídit motorové vozidlo s jakoukoli tolerancí hladiny alkoholu v krvi. Bylo však velmi zvláštní pozorovat regionální rozdíly, které ukazovaly, jak je alkohol vnímán či tolerován jako kulturně historicky přijatá droga.

Nejpozitivnější ohlasy a největší toleranci k alkoholu projevovali poslanci z francouzsko-německo-italské oblasti. Větší problém se objevoval jak dále na jih, tak potom na sever. Český kolega, Jiří Maštálka se ve svém jinak velmi přesném vystoupení dožadoval vypuštění odstavce, který zmiňuje pozitivní účinky alkoholu v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční, což zdůvodňoval negativními dopady na veřejnost. Tento argument je pro mě velmi obtížně pochopitelný a přijatelný, protože jsem člověk, který vždy bojoval za maximální množství zveřejňování informací nejenom v oblasti zdravotní péče a zdravotnictví jako takovém, ale i v oblasti poskytování péče zákazníkům a konzumentům všeho druhu.

Výsledkem takových jednání jakým bylo např. toto středeční jednání o konzumaci alkoholu bude opět snaha EU uměle vytvořit téma a následně tento problém vyřešit za použití jednoho metru na konzumaci alkoholu a to jak na Francouze, kteří pijí víno, tak na Finy, kteří pijí vodku. Je to jeden z dalších příkladů, kdy bychom tolik deklarovanou subsidiaritu měli použít v praxi a celou záležitost nechat na rozhodnutí národních vlád.