Minulý týden se zřejmě nejdůležitějším bodem plenárního zasedání ve Štrasburku stala zpráva holandského europoslance Eurlingse o pokrocích dosažených Tureckem v přístupových jednáních s Evropskou unií. Toto stále kontroverzní téma bylo poměrně bouřlivě diskutováno v zahraničním výboru, ale také projednáváno v několika dalších výborech a opět se zřetelně ukázalo, že příznivci i odpůrci vstupu Turecka prochází napříč politickými stranami a nejsou rozhodně ideově nějak vyhraněni. Významná část jich sice pochází z prostředí EPP-ED, ale skeptiky v tomto ohledu najdeme jak mezi extrémní levicí, tak mezi zelenými.

Celá zpráva by mohla být nezávazným hodnocením toho jak na tom Turecko v současnosti je, co se mu podařilo dosáhnout v legislativní oblasti, v ochraně lidských práv, v oblasti mezinárodních vztahů, v ochraně menšin atd. Odpůrci plného členství Turecka se však snažili do této hodnotící zprávy, která by měla zcela jednoznačně hodnotit pouze přístupová, čili tzv. kodaňská kritéria, navíc vpašovat další ožehavá témata, která by mohla vstup Turecka v budoucnosti zkomplikovat či zamezit.

Hlavním takovým tématem je pro Českou republiku dobře známé – břímě minulosti. Tak jako my jsme měli při svém vstupu problém se sudetskými Němci, tak zvaně nevyřešenou otázkou odsunu sudetských Němců a problém zrušení či nezrušení Benešových dekretů, s Tureckem se táhne rok 1915 a genocida Arménů. Tento velmi citlivý bod však nebyl ve zprávě jako jediný. Například i Řekové přišli se svojí troškou do mlýna a snažili se vytáhnou bývalé konflikty a křivdy prováděné na řeckém obyvatelstvu. Do zprávy byl zapracován problém Kypru a kyperská otázka jako taková, ač problém kyperských Turků dle mezinárodního práva není záležitostí Turecka. Jedná se o záležitost svrchované země Kypru, která již je mimochodem členem Evropské unie. Další neméně citlivou oblastí byla i kurdská otázka v Turecku. Zde je nutno říci, že snad kromě extrémní levice se všichni shodli na tom, že v této oblasti Turecko učinilo velký pokrok.

Nakonec se podařilo ty největší zrůdnosti z celé zprávy při hlasování odstranit. A myslím si, že konečný výsledek není ničím ostudným. Nutno dodat, že ODS jako celek byla proti této zprávě bez ohledu na její konečné znění. Celé vytváření této zprávy a její projednávání na plénu byla záležitost jednoznačně nadbytečná. Zpráva se zabývala věcmi zcela jinými než měla (tedy přístupovými kritérii) a od samého počátku měla posloužit odpůrcům dalšího rozšíření jako jakýsi trojský kůň, který by do přístupových jednání vpravil kritéria jednoznačně nepřijatelná.