Absurdních historek člověk na půdě Evropského parlamentu nasbírá vždycky dost. Nedávno jsem se ale stal aktérem zábavného příběhu i před branami této instituce. Začalo to vcelku normálně: Elektrické závody ve Štrasburku mi poslaly přeplatek za elektřinu v hodnotě přibližně 160 euro, a to pro našince v trochu nezvyklé formě šeku, který byl splatný u Bank Populaire ve Štrasburku. Banku jsem navštívil a překvapeně zjistil, že šek se nedá proplatit za hotové, protože to francouzský zákon zakazuje. Trochu jsem se sice podivil, ale paní na přepážce trvala na tom, že to tak platí přece na celém světě. Následovala série dotazů: Vy u nás pane Ouzký nemáte účet? A nechcete si ho založit?! Ne? Tak to tedy nejde proplatit.

Na můj logický dotaz, co s tím tedy mám udělat, jsem se dozvěděl, že nejlepší bude zkusit zavolat přímo na elektrické závody a požádat o proplacení. Nato jsem odpověděl, že v dopise mi asi peníze v hotovosti nepošlou. Tak si tam dojděte, třeba vám to vyplatí na místě, odvětila paní.

Když já nebydlím ve Štrasburku, jsem tu pouze na plenární zasedání Evropského parlamentu a během jednání nemohu odejít mimo budovu, odvětil jsem. No tak to budete muset asi jiný den, kdy není zasedání, odvětila paní. Naštěstí zabral můj argument, že to bych musel zorganizovat speciální cestu z České republiky do Francie jen kvůli šeku, jehož cena je v porovnání s náklady na cestu zanedbatelná.

Nakonec mne napadlo, zda částku nelze poslat na účet u jiné než uvedené banky. Paní mi potvrdila, že na elektrických závodech ve Francii velmi pravděpodobně nebudou mluvit anglicky, takže mi nakonec ochotně nabídla pomoc. Nadšeně zavolala a někomu na druhé straně celý problém s proplacením šeku vysvětlila. Na druhé straně odpověděli, že ji přepojí na někoho, kdo může celou věc vyřešit. Poté se celá procedura opakovala a v závěru byla „má“ úřednice přepojena na dalšího mluvčího. Třetí osoba vyslechla téměř celý příběh znovu a v závěru řekla – zadržte, já vám dám jméno člověka, který to má na starosti. Na čtvrtou osobu již nepřepojovali, rada zněla jasně. Napsat písemnou žádost, do obálky přiložit šek, poslat na elektrické závody Štrasburk na konkrétní osobu a doplnit zdůvodnění, proč si to nemohu vyzvednout osobně. Tak jsem zvědavý, jestli na ně moje zdůvodnění zabere a něco mi pošlou.

A až budu zase jednou čelit úřednímu šimlovi doma v České republice, budu shovívavější. Ten francouzský není o nic menší.