Letos poprvé jsem předvánoční atmosféru vstřebával mimo domov, na cestách mezi Bruselem, Paříží a Štrasburkem. Říci, že jsem si ji užíval, by bylo nadsazené, protože jsem si tu především plnil své pracovní povinnosti. Přesto jsem alespoň na chvilku vyšel do ulic, abych se podíval, jak vypadají v předvánočním čase.

Dva extrémy v tomto ohledu představují právě Paříž a Štrasburk. V Paříži jsem měl pocit, že Francouze – v porovnání například s Čechy – vánoce příliš nezajímají. S vánoční výzdobou, na kterou jsme zvyklí od nás, se tu setkáte pouze v obchodních centrech a ulice se do vánočního kabátu oblékají až těsně před vánoci. Jedním z vánočních zvyků, který se tu ujal hlavně mezi rodinami s dětmi, je návštěva galerie La Fayette, kde je k vidění bohatá výstava pohyblivých hraček. Ve Štrasburku je naopak vidět silný německý vliv. Vánoce tu nenavodí jen bohatá výzdoba obchodních domů, ale vánocemi tu žije úplně všechno. Město se v prosinci celé rozsvítí a nabídne bohaté předvánoční trhy s místní specialitou, horkým pomerančovým džusem s medem. Brusel se z mého pohledu řadí někam mezi Paříž a Štrasburk. Každopádně je ale před vánoci vyzdobenější a příjemnější, než po zbytek roku. Byl jsem překvapen, jak vkusně se tu podařilo nazdobit centrální náměstí. Součástí zdejší výzdoby je i betlém s živými zvířaty, který byl umístěn do skutečné staré salaše, jež sem přivezli a na místě znovu sestavili.

Na vánoční svátky se vracím domů za svou rodinou, a tak doufám, že v těch posledních dnech stačím alespoň vdechnout také atmosféru českých vánoc, na které jsem zvyklý a které mám rád.

Přeji vám i vašim blízkým krásné a klidné vánoce plné lásky a pohody, ať už je trávíte kdekoliv.

Miroslav Ouzký