Proti

Ondrej Liška, předseda Strany zelených
Zdravý rozum, ne jádro

Tragédie v Japonsku nám všem naplno připomněla riziko, jemuž jsme permanentně vystaveni. Je chybou, že se v Česku seriózně nediskutuje o jaderné bezpečnosti. Díky politikům a projaderné lobby je u nás chápána jako nezpochybnitelná věrouka. Pochybovat o jádru je ovšem racionální: žádná zcela bezpečná jaderná elektrárna neexistuje. Přímou příčinou krize ve Fukušimě nebylo zemětřesení a tsunami, ale přerušení dodávek elektřiny do elektrárny, které ničivá vlna způsobila. Tsunami ani zemětřesení u nás jistě nehrozí, spustit katastrofu však může cokoli, co dnes považujeme za málo pravděpodobné či vyloučené. Třeba i lidský faktor. Absolutní bezpečnost jádra je proto iluzí.
Na bezpečné jádro se u nás hraje kvůli jaderné renesanci, kterou prosazuje vláda skrze dostavbu Temelína, a kvůli plánu ČEZ na vybudování dalších pěti jaderných reaktorů. Nepotřebujeme je. Ročně vyvážíme do zahraničí tolik elektřiny, kolik vyrobí sama JE Dukovany. Masivní vývoz elektřiny navíc paradoxně zdražuje cenu pro domácí spotřebitele. Jaderná technologie je přitom konkurenceschopná jen díky zcela deformovanému trhu; ve volném tržním prostředí by neuspěla, neboť vyžaduje stálý přísun veřejných prostředků, zvýhodňování investorů i provozovatelů. Dostavba JE Temelín může podle odhadů stát až 364 miliard korun. Zakázka ČEZ na pět atomových reaktorů tak vyjde minimálně na 900 miliard. Nezapomínejme také, že jadernou elektrárnu nikdo nepostaví bez záruky státu. Již dlouho existují průkazné scénáře ukazující, že se dá bez jaderné energetiky obejít. ČR má obrovský potenciál energetických úspor v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů. Zateplením budov můžeme snížit energetickou náročnost asi o 60 procent. To je trojapůlnásobek výroby v Dukovanech či pětapůlkrát více energie, než by dodalo uhlí z prolomených limitů těžby na Mostecku. Podpora nebezpečného a neekonomického jádra u nás jde mimo racionální uvažování. Česká energetika nepotřebuje renesanci jádra, ale renesanci zdravého rozumu. Jako sůl.

Pro

Miroslav Ouzký, výbor pro životní prostředí EP (ODS)
Máme jedinečnou příležitost

Dostavba dalších dvou bloků JE Temelín dnes není otázkou, zda vůbec, ale kdy a za kolik. Spotřeba elektřiny kromě krátkého útlumu v 90. letech neustále roste. Trend potvrzují i dlouhodobé modely. Když se podíváme na situaci v Evropě, zjistíme, že rezervy mají jen 2 až 4 státy včetně ČR, které si dnes mohou dovolit elektřinu i vyvážet. Znamená to však jediné – již brzy pocítí Evropa citelný deficit elektřiny. Český energetický mix se bez jaderných elektráren absolutně neobejde i vzhledem k budoucímu útlumu tepelných elektráren a očekávanému zvýšení spotřeby. Nenechme si namluvit, že spotřeba neporoste. S každou rostoucí ekonomikou se zvyšuje i spotřeba energií, a to máme před sebou ještě například klad
éru elektromobilů. Současná situace ve světě zároveň nahrává tomu, abychom dostavbu dorealizovali co nejdříve. Můžeme dost ušetřit. Světová poptávka po jaderných technologiích je ve vyspělých státech, na rozdíl od rostoucích ekonomik Číny a Indie, spíše v útlumu. Proto je zakázku vhodnější realizovat dříve, než i ostatní pochopí, že pouze sluncem a větrem budoucí poptávku neuspokojí, a ceny vyženou výše.
ČR disponuje stabilním geologickým podložím, vysokou projadernou podporou veřejnosti a stále ještě technickými kapacitami pro jaderné technologie. V minulosti jsme vyrobili téměř tři desítky reaktorových kompletů, a proto by byla škoda na tuto etapu nenavázat. Netřeba ani připomínat, jaký jednoznačně pozitivní dopad bude mít zakázka na českou ekonomiku. Průmysl i stavebnictví již dlouho volají po podobném impulsu. Ani z pohledu ekologie není důvod, proč Temelín nedostavět. Provoz JE nepředstavuje žádnou ekologickou zátěž a s využitím reaktorů čtvrté generace mizí i otázka uskladnění vyhořelého paliva. To se rázem promění na cenný zdroj energie na mnoho dalších let.
Dostavba JE Temelín je přínosná energeticky, ekonomicky i politicky. Je pro nás mnohem výhodnější být energeticky zajištěni a případné přebytky exportovat než za zcela jiné peníze elektřinu v budoucnu nakupovat. Bude-li vůbec kde.