Připravovaná novela evropské směrnice o omezení používání nebezpečných látek RoHS (Restriction of the use of Hazardeous Substances), která hodlá do působnosti legislativy zahrnout též solární panely, začíná mezi výrobci fotovoltaiky vyvolávat rozepře. Sporným prvkem je toxické kadmium, které je používané u levnějších solárních panelů.

Zmíněná direktiva 2002/95/ES vstoupila v platnost v červenci 2006 a jejím původním cílem byly domácí elektrospotřebiče a elektronika, tedy spotřebiče s relativně krátkým životním cyklem. Zákazem nebezpečných látek při jejich výrobě chtěla tato direktiva přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Na konci roku 2008 však Evropská komise ohlásila záměr na revizi této směrnice. Přísnějším pravidlům by tak nově měly podléhat také solární panely, přičemž projednávání novely směrnice ve výboru ENVI (Životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin) je naplánováno již na 3. června 2010. O měsíc později, konkrétně 6. července, se o ní bude hlasovat na půdě Evropského parlamentu. Čas pro získání výjimky z působnosti této novely se tak rychle krátí.

Výrobci solárních panelů, kteří využívají tellurid kademnatý ve fotovoltaické technologii panelů, a kterých se novela směrnice bude dotýkat, se obávají, že více než na zdraví lidí bude mít nová restrikce negativní dopad na slibný rozvoj tohoto obnovitelného zdroje. A mají pravdu. Nejhlasitějším příznivcem novely je tábor konkurenčních výrobců solárních panelů využívajících čistější, avšak zhruba dvakrát dražší technologii. Jejich pohnutky jsou proto pochopitelné a čistě ekonomické.

Pokud se na situaci podíváme globálně – neudělení výjimky by zcela logicky vedlo ke zpomalení rozvoje fotovoltaiky. Zdražení citelně omezí poptávku a spolu s ní se zpomalí také fotovoltaický rozvoj. Přitom právě dnes zažívá fotovoltaika jedno ze svých nejlepších období. Jen souhrnný instalovaný výkon fotovoltaických panelů dle EPIA (Evropské fotovoltaické průmyslové asociace) vloni přesáhl 22,9 GW. To představuje nárůst o 6,4 GW oproti předchozímu roku a to i přes probíhající ekonomickou krizi. Letos se počítá dokonce s 40% nárůstem. Mimochodem v ČR bylo v minulém roce instalováno 411 MW. Fotovoltaika jako doplňkový energetický zdroj má smysl i své opodstatnění, a byla by škoda utlumit či zpomalit teď její vývoj.

Stejně jako již dříve Evropská komise vyhověla například požadavkům výrobců brómovaných chemikálií a poskytla pro decaBDE výjimku, měla by poskytnout pětiletou výjimku i nyní. Jsem pevně přesvědčen, že tento krok je v celkovém pohledu na fotovoltaiku prospěšnější, než nesmyslné lobbystické omezení výroby těchto panelů. Argumentem, nejsilnějším, na závěr budiž fakt, že výrobci fotovoltaických panelů jsou zavázání k plné recyklaci a proto jakékoli zatížení přírody není problémem. Naopak. Zpomalení využívání levných solárních panelů, zejména u občanů, se vracíme k mnohdy neekologickým způsobům získávání energie. Doufám, že i v tomto případě se prosadí rozumný a globální pohled na ekologii. Udělám proto, co bude v mých silách.